Území našeho obvodu ve světle topografií 18. a 19. století

Období osvícenství s sebou přineslo krom vědeckého poznání také zájem o místopis a historii, který se soustředil v topografiích, tedy v dílech pojednávajících o prostoru. Mezi největší moravská topografická díla dnes řadíme spisy Františka Josefa Schwoye a Tomáše Řehoře Volného. František Josef Schwoy (1742, Velké Heraltice – 1806, Mikulov) soustředil své poznámky o moravském místopisu v Topografii […]

čtěte dále »

Naše bytové domy: Věžové domy T06B-BTS

Ve druhém díle o našich bytových domech si ukážeme vůbec nejčastější věžáky Ostravy. Věžové domy T06B-BTS se v Ostravě vyskytují celkem v 76 kusech, z toho na jižní obvod připadá 47 kusů rozprostřených ve všech jeho částech, zejména ve Výškovicích.

čtěte dále »

Z kroniky Cholevova rodu

Dřevěný kostel sv. Kateřiny v nedaleké Hrabové dodnes obklopují pozůstatky původního hřbitova s prostými kamennými či litinovými kříži. Od středověku až do počátku 20. století zde byli pohřbíváni také obyvatelé sousední Hrabůvky. Svou bohatostí se liší pouze jediný z křížů. Vyroben je z černého leštěného mramoru a nalezneme na něm zachovalou podobiznu staršího muže. Je jím Jan […]

čtěte dále »
Panelové domy G57

Naše bytové domy: Paneláky typu G57

V prvním díle nového seriálu o bytových domech v našem obvodě si ukážeme ty úplně nejstarší panelové domy, jaké na jeho území najdeme – typ G57. Jsou to paneláky nejstarší, ale i před nimi probíhala v jižním obvodě bytová výstavba, které se budeme samozřejmě také v dalších dílech věnovat.

čtěte dále »

Jak a kdy byla založena ves Hrabůvka?

Prostor moravského klínu mezi Odrou a Ostravicí připadl neznámo kdy olomouckému biskupství. V závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku je již prostor mezi soutokem dvou řek sahající až po Hrabovou a Rosenowe označen jako výlučný majetek biskupství. Je proto pravděpodobné, že toto území získal v průběhu svého episkopátu již olomoucký biskup Robert (1201–1240), který se díky podpoře […]

čtěte dále »

Proudovky – fenomén ve výstavbě Hrabůvky 50. let.

Poválečný bytový fond Vítkovických železáren Klementa Gottwalda bylo třeba rozšířit, měl-li se rozvíjet ostravský průmysl, který se neobešel bez příchodu nových pracovních sil do Ostravy. VŽKG v roce 1950 vykoupily pozemky v blízké Hrabůvce pro účel výstavby nového sídliště, ovšem bez jakéhokoliv vyššího urbanistického plánu. Snad se počítalo, že domy zde nebudou stát příliš dlouho a jednou […]

čtěte dále »

Naše bytové domy – obecný úvod

V typizovaných domech, postavených od konce 40. let do poloviny 90. let, bydlí naprostá většina z nás, víme ale o svých, převážně panelových, domech něco více? Vězte, že i panelové domy mají zajímavou historii. V jižním obvodu najdeme například panelové domy původem ze Zlína, věžové domy inspirované švédskými soukmenovci nebo paneláky vyvinuté speciálně pro poddolované území – navržené […]

čtěte dále »

Obchodní středisko Železňák (Hlubiňák)

Od roku 1960 probíhala na katastru Hrabůvky výstavba souborů panelového sídliště. Stavba obytných panelových domů v období socialismu patřila mezi hlavní priority státu. Občanská vybavenost však za bytovou výstavbou většinou zaostávala. Stejně tomu bylo i v Hrabůvce, která se rozrůstala ze staré obce v moderní sídliště. Scházela zde základní občanská vybavenost, která by odpovídala standardu doby a zejména neustále narůstajícímu počtu obyvatel. Situaci dokumentuje […]

čtěte dále »

Stryk Švenda – slavná figurka z řad ostravských tuláků

Evžen Sonntag zachytil ve 20. letech literární formou obraz známého ostravského tuláka Švendy. V rámci Ostravska se jednalo o veskrze známou figurku, jakých můžeme v historii měst a obcí nalézt mnoho. Na postavu typického tuláka v ošuntělých šatech vzpomínají také nejstarší pamětníci našeho obvodu. Že se jednalo o skutečně exponovanou figurku, potvrzují dodnes dochované originální výtisky […]

čtěte dále »

Historie a současnost tzv. II. moravskoostravského vodovodu v Bělském lese

Dostatek kvalitní pitné vody byl odjakživa důležitý pro rozvoj lidských sídel. Zpočátku se lidé usídlovali v blízkosti vodních toků či vodních nádrží. Později se lidská sídla mohla rozvíjet díky budování prvních vodovodů. Těm však předcházelo čerpání vody ze studní, jak tomu bylo i na území dnešní Ostravy. Na Ostravsku začal rozvoj vodárenství na přelomu 19. a […]

čtěte dále »