Elektrifikace Hrabůvky od roku 1912 do 2. světové války

Elektrický proud – komodita, bez níž si neumíme náš současný svět představit. Na elektrické energii jsme stále více a více závislí. Dnes si již neumíme představit, že bychom neměli v domech zásuvky. Elektrifikace Hrabůvky proběhla před více než jedním stoletím. Zpočátku se v obci elektrická energie uplatnila zejména v osvětlení a k pohonu elektromotorů. S úvahami o elektrickém osvětlení se […]

čtěte dále »

Hrabůvecká halda – od skládky k rekultivaci

Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT) používalo pro uskladnění odpadového materiálu při výrobě železa haldu u Ostravice v blízkosti vysokých pecí. Když již halda nepostačovala objemu vysokopecní strusky, založilo si VHHT novou haldu kolem dnes již zaniklé Truskové ulice. Tato halda musela ustoupit rozšiřujícím se skladům rudy, a proto byla halda přemístěna k vítkovickým jatkám. Halda sloužila […]

čtěte dále »

Řeka Odra a území Ostravy-Jihu

Dostupnost vody byla odpradávna důležitou potřebou pro lidskou existenci. První osady vznikaly v blízkosti řek a i dnes můžeme říct, že jsme na přírodní vodě závislí. Obzvláště v těchto suchých letech si uvědomujeme, jak je voda potřebná. Území městského obvodu Ostrava-Jih je částečně ohraničeno dvěma řekami – Odrou na straně západní a Ostravicí na východě. V minulosti však […]

čtěte dále »

Nehody na dráze Vítkovice – Hrabová v letech 1934-1942

29. března 1934 proběhlo slavnostní zahájení jízd tramvají z Vítkovic do Hrabové, tentokrát pod elektrickou trakcí. Rychlost tramvají se po elektrifikaci dráhy zvýšila z 30 na 40 km/h. Zvýšil se také počet nehod, soudíme-li dle dochovaných archivních protokolů. Úkolem tohoto článku bude postupné zmapování nehod na zmíněné dráze od její elektrifikace po rok 1942. Srážky […]

čtěte dále »

Nehody na parní tramvajové dráze Vítkovice – Hrabová v letech 1930-1934

V roce 1928 byl položen základní kámen nové parní dráhy, která spojila Vítkovice s Jubilejní kolonií a Hrabovou. Pro stavbu byla využita koncese JUDr. Edmunda Palkovského, který vlastnil oprávnění pro stavbu místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk. Koncesionář počítal s nahrazením parního provozu elektrickým proudem. Dráha byla ale nakonec vystavěna Vítkovickým horním a hutním těžířstvem (VHHT). Osobní doprava […]

čtěte dále »

Obchodní dům Gastronom

Od dvacátých let byla na katastru Hrabůvky budována Jubilejní kolonie. Ta se po 2. světové válce dále rozšiřovala o osmnáct domů, tzv. dvouletek, a o dalších devět domů kolem ulice Mládeže. Západním směrem od kolonie byly v 50. letech budovány další domy, kterým se dodnes říká proudovky. Výstavba bytů v té době předběhla výstavbu občanské vybavenosti, a […]

čtěte dále »

Domy I. poválečné dostavby Jubilejní kolonie

Po 2. světové válce bylo třeba zamýšlet se otázkou výstavby nových obytných domů, jelikož řada domů na území Ostravy byla zastaralá, část zástavby byla poškozena válečným bombardováním a osvobozovacími boji. Také Vítkovické železárny se potýkaly s nedostatkem bytů pro své zaměstnance. Již těsně po válce začaly řešit bytovou otázku. V květnu 1946 vznikl plán na rozšíření Jubilejní kolonie. […]

čtěte dále »

Nádraží Vítkovice – nádraží pro Jižní město

Československé státní dráhy (ČSD) se již od roku 1949 snažily řešit otázku nového osobního nádraží v Přívoze. Při pokračující průmyslové i bytové otázce bylo čím dál jasnější, že v Ostravě neexistuje předpoklad pro vybudování jednoho hlavního nádraží. Uplatnit se měl systém několika nádraží, z nichž každé mělo plnit svou funkci, ať už osobní, rekreační si transportní. Důležitými […]

čtěte dále »

Knihovna v Ostravě-Hrabůvce: století stěhování

Karel Čapek kdysi napsal: „Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.“ V následujícím příspěvku se podíváme do historie české knihovny v Hrabůvce, která má své kořeny již v roce 1892. Dějiny hrabůvské knihovny jako takové začaly v roce 1921 a její […]

čtěte dále »
Hlavičkový papír a otisk razítka Klubu českých velocipedistů (cyklistů) Moravan, 1925. Foto: Archiv Vítkovice, a. s.

Klub českých velocipedistů Moravan v Hrabůvce u Vítkovic

Rok 1817 se zapsal do dějin jako letopočet vzniku prvního jízdního kola, můžeme ho označit lůnem cyklistiky. Karl Drais vynalezl na území dnešního Německa tzv. draisinu, která fungovala na principu dětského odrážedla. Měla řiditelné přední kolo a jezdec se odrážel od země nohama. Stroj byl až na železné spojovací komponenty dřevěný, měl loukoťová kola s železnou […]

čtěte dále »