Obchodní středisko Železňák (Hlubiňák)

Od roku 1960 probíhala na katastru Hrabůvky výstavba souborů panelového sídliště. Stavba obytných panelových domů v období socialismu patřila mezi hlavní priority státu. Občanská vybavenost však za bytovou výstavbou většinou zaostávala. Stejně tomu bylo i v Hrabůvce, která se rozrůstala ze staré obce v moderní sídliště. Scházela zde základní občanská vybavenost, která by odpovídala standardu doby a zejména neustále narůstajícímu počtu obyvatel. Situaci dokumentuje […]

čtěte dále »

Stryk Švenda – slavná figurka z řad ostravských tuláků

Evžen Sonntag zachytil ve 20. letech literární formou obraz známého ostravského tuláka Švendy. V rámci Ostravska se jednalo o veskrze známou figurku, jakých můžeme v historii měst a obcí nalézt mnoho. Na postavu typického tuláka v ošuntělých šatech vzpomínají také nejstarší pamětníci našeho obvodu. Že se jednalo o skutečně exponovanou figurku, potvrzují dodnes dochované originální výtisky […]

čtěte dále »

Historie a současnost tzv. II. moravskoostravského vodovodu v Bělském lese

Dostatek kvalitní pitné vody byl odjakživa důležitý pro rozvoj lidských sídel. Zpočátku se lidé usídlovali v blízkosti vodních toků či vodních nádrží. Později se lidská sídla mohla rozvíjet díky budování prvních vodovodů. Těm však předcházelo čerpání vody ze studní, jak tomu bylo i na území dnešní Ostravy. Na Ostravsku začal rozvoj vodárenství na přelomu 19. a […]

čtěte dále »

Stopa Vojtěcha Martínka v našem obvodu aneb 130 let od spisovatelova narození

  Předkové Vojtěcha Martínka byli nejčastěji povoláním řezníci a kožešníci. Otec Ludvík Martínek provozoval v Brušperku kožešnictví. S první ženou Marií Konečnou měl pět dětí. Živnost mu příliš nevynášela a nakonec přišel v exekuci i o střechu nad hlavou.  Dům zachránil jeho švagr František Konečný. Žena Ludvíka Martínka zemřela. Ten si poté vzal Anežku Dlouhou, jedenatřicetiletou ženu, která […]

čtěte dále »

Hostinec na fojtství

I když to tak nemusí na první pohled vypadat, budova, v níž dnes sídlí restaurace U Edisona, je zřejmě nejstarší dochovanou stavbou v Hrabůvce, objekt byl totiž vystavěn kolem roku 1824 jako Hostinec na fojtství, přičemž první nájemce tohoto hostince je v pramenech zmiňován k roku 1825.

čtěte dále »

Výstavba učňovských domovů v Hrabůvce

Nedlouho po skončení 2. světové války se Vítkovické železárny zamýšlely nad stavbou nových učňovských internátů. V listopadu 1945 měla vítkovická učňovská škola učňovský domov, který byl vydržován Vítkovickým horním a hutním těžířstvem. V roce 1947 byl zpracován návrh na výstavbu domů na katastru Zábřehu nad Odrou v těsné blízkosti vítkovického stadionu. O rok později byla zase vybrána lokalita […]

čtěte dále »

Kino Edison – srovnávací fotografie

V roce 1929 bylo poblíž křižovatky dnešních ulic U Haldy a Závodní postaveno první kino v Hrabůvce, do té doby mohli obyvatelé navštěvovat pouze kina v Zábřehu či ve Vítkovicích. Ve 30. a 40. letech bylo kino Edison oblíbeným kulturním střediskem občanů Hrabůvky, v 50. letech však jeho popularita začala upadat. Konečnou ránu Edisonu zasadilo […]

čtěte dále »

Jubilejní kolonie – srovnávací fotografie

V roce 1921 Vítkovické horní a hutní těžířstvo vystavělo pro své zaměstnance kolonii devíti domů na katastru obce Hrabůvky v blízkosti dnešní Závodní ulice. Od poloviny 20. let výstavba pokračovala podle plánů architekta Ernsta Kornera, který zde mezi lety 1926–1932  vyprojektoval dalších 89 dvou až třípodlažních domů. Svůj název kolonie získala v roce 1928 při […]

čtěte dále »
Hrabůvští zpěváčci ve 40. letech 20. století

Za zapomenutou slávou Hrabůvských zpěváčků

Dnes již na zašlou slávu Hrabůvských zpěváčků vzpomíná jen několik málo pamětníků. Před sedmdesáti lety byl ale tento dětský sbor chloubou zábřežského školství a jeho popularita zasáhla skrze rozhlasové vlny celé Československo. První krůčky ke slávě Ve 30. letech minulého století byla v rozrůstající se vilové čtvrti v Zábřehu nad Odrou na Březinově ulici vystavěna nová moderní […]

čtěte dále »

Obecní hřbitov v Hrabůvce: nevěčná zahrada věčnosti

Obecní hřbitov v Hrabůvce vznikl na počátku 20. století a nepřečkal více než tři čtvrtiny století. Pomalu se vytrácí paměť místa ,,věčné zahrady“, jež věčná nebyla. Původně místo věčného odpočinku, dnes plocha bývalého hřbitova, slouží k odpočinku živých. Zaniklý hřbitov bychom dnes našli na místě parku u nároží ulic Adamusovy a Klegovy. První písemnou zmínku o Hrabůvce […]

čtěte dále »