Naše bytové domy: Řadové bytové domy T06B-BTS

V minulém díle jsme si ukázali věžové domy T06B-BTS – nejčastěji se vyskytující věžáky v Ostravě. V tomto díle na ně navážeme a ukážeme si jejich nižší soukmenovce – řadové domy. Řadový panelový dům je ve své podstatě nejběžnější kategorií paneláků – klasický dům obdélníkového půdorysu s okny na dvě protilehlé strany. Takovéto domy lze stavět do řady vedle sebe (k sobě), čímž vznikne dlouhá řada – odtud název řadové domy. Jen připomenu, že T06B-BTS je ryze ostravský typ panelových domů, stavěný známým podnikem Bytostav. Na jméno podniku odkazuje i samotná zkratka „BTS“ v názvu těchto panelových domů.

Architektura  

Konstrukční soustava T06B-BTS vznikala ve složitém normalizačním období, ve kterém nebylo příliš prostoru pro architektonické ztvárnění.

Architektonický pohled

Architektonický pohled

Přesto, zadíváme-li se hlouběji a nezaujatě, najdeme na těchto domech několik ozvláštňujících, ba přímo typických prvků. Tím nejvýraznějším je pojetí chodbových oken, která jsou umístěná v mezipatrech a zabírají celou šíři chodby. Panely pod a nad okny jsou předsazené před hlavní fasádu, díky čemuž sloupce chodbových oken působí plasticky. Vše je zakončeno budkou strojovny výtahu, která plynule navazuje na sloupec chodbových oken – v rámci paneláků se jedná o ojedinělé architektonické řešení, podle kterého řadové domy T06B-BTS bezpečně poznáte, a to dokonce i po zateplení. Budka strojovny výtahů, resp. výtah samotný, se vyskytuje pouze u šesti a osmipodlažní zástavby, nejnižší čtyřpodlažní varianta výtah postrádá.

Dalším příjemným prvkem, který fasádu pomáhá členit, tentokráte vodorovně, jsou průběžné parapety a tzv. meziokenní pilířky. Hlavní barvou všech řadových domů T06B-BTS na dnešním Jihu byla bílá, která byla doplněná šedou na meziokenních pilířcích – panelech umístěných mezi spolu sousedícími okny. Šedá barva opticky splývala s okny (jejich skleněná plocha je z většiny úhlu také tmavá) a tímto jednoduchým způsobem bylo docíleno střídání  šedých a bílých pruhů, které tak zvýrazňovaly jednotlivá podlaží. Výstavba v Zábřehu měla specifičnost v podobě tmavě modré barvy meziokenních pilířků. Fasáda je dále členěná balkóny nebo lodžiemi dle jednoduchého pravidla; u čtyřpodlažní zástavby bylo užito balkónů, u vyšší pak předsazených lodžií.  Barva lodžií byla zpravidla pískově žlutá.

Výskyt v rámci našeho obvodu

Řadové domy T06B-BTS jsou v rámci Ostravy jedny z těch mladších, jejich výstavba probíhala od konce 70. let až do poloviny 80. let. V našem obvodě se vyskytují ve všech částech kromě Dubiny.  Největší zastoupení mají Výškovice, konkrétně jejich západní část, ve které řadové domy T06B-BTS zcela dominují. Jako zajímavost bych rád vyzdvihl blok domů v západní části ulice Lumírova (např. Lumírova 544/72). Při pohledu z ulice se dům jeví jako klasická hokejka – zajímavost je v tom, že se tak jeví při pohledu z kterékoliv strany. Jedná se totiž o tři bloky, které jsou vzájemně spojeny tak, že mezi nimi vzniklo duté místo trojúhelníkového tvaru.

V celkovém počtu řadových domů T06B-BTS je na druhém místě Zábřeh. Zde se tyto panelové domy vyskytují v prostoru mezi ulicemi Jugoslávská a Plzeňská.

Hrabůvka má řadových domů T06B-BTS nejméně. Najdeme je při ulici U Haldy a dále jižněji v okolí ulice Aviatiků. Ve všech případech se u řadových domů T06B-BTS vyskytují i jejich věžoví zástupci představení v minulém díle.

 

Společné prostory

V rámci společných prostor překvapí poměrně velkorysá chodba s přístupy do bytů. Ta je přístupná po dvojramenném schodišti, vedle kterého se nachází i výtahová šachta. Ta má čelní stěnu s dveřmi a bočnici z drátoskla, díky tomu působí chodba vzdušněji a dostane se do ní více světla. Zajímavostí je, že šachta se vyskytuje i u čtyřpodlažních domů bez výtahů – v tomto případě je prázdná a kompletně z panelů – neprůsvitná.

Dispoziční sekce

Ačkoliv vypadají na první pohled všechny sekce (vchody) řadových domů T06B-BTS stejně, není tomu tak. Existuje více variant s různě velkými byty. Byty jsou dispozičně povedené, používala se vždy umakartová jádra, v menších bytech s průchozí koupelnou. Řešení bytů vám více přiblíží následující půdorysy s vybranými sekcemi.

Ostravská specialita

Znázornění rozšířených stropů

Znázornění rozšířených stropů

Panelové domy T06B se od šedesátých let stavěly všude po Československu, každý kraj či větší město si základní typ upravil k obrazu svému a vzniklo tak mnoho tzv. krajských variant. Ostrava nebyla výjimkou, vyvinulo se zde několik variant a jedna z nich je právě dnes představená T06B-BTS. Ačkoliv měly paneláky T06B všude v republice stejný konstrukční základ, v každém kraji vypadaly odlišně. Byl to totiž právě obvodový plášť (obvodové panely), kterým se od sebe jednotlivé varianty lišily. Odlišnosti obvodového pláště nebyly pouze estetické, ale i konstrukční – v Ostravě se do obvodových dílců přidávala lokální surovina – struska. Výsledný stavební materiál se nazývá struskopemzobeton.

Ona ostravská specialita je v tom, že panelové domy T06B-BTS mají oproti zbylým T06B v republice upravenou i vnitřní konstrukci – delší stropy. Běžné paneláky T06B mají délku stropních panelů vždy 3,6 m. T06B-BTS může v některých polích mít i délku 4,2 m. Vězte, že zvětšení o 0,6 m je v místnostech opravdu poznat. Ne všechny domy užívají zvětšených stropů, na druhou stranu se nejedná ani o zanedbatelné množství domů. Srovnávací půdorys vedle textu znázorňuje onen rozdíl v délce stropů. Můžete si také všimnout toho, že delší stropy neměly výrazný vliv na dispozice bytů (fakticky přinesly „pouze“ zvětšení plochy místností).

Moc jich nezbývá

Poslední řadové domy T06B-BTS v původním stavu (až na okna v bytech) můžete spatřit v ulicích Aviatiků a Veverkova. Podívejte se na ně, odmyslete si léta zanedbané údržby a s tím související špinavé fasády. Zahleďte se do detailů, například na parapety, které nejsou jen u oken, ale protínají i meziokenní pilířky, čímž umocňují vodorovné členění fasády. Případně na vystouplé panely pod chodbovými okny, které tvoří dominantní prvek fasády. Samotná chodbová okna, která využívají šíři celé chodby, také stojí za povšimnutí – při revitalizacích jsou často výrazně zmenšována. Možná sami uznáte, že i ten normalizační panelák je architektura – jeho fasáda má řád a prostorové členění. Je škoda, že při zateplení se na zachování těchto architektonických detailů nemyslí a domy jsou tak i přes nové a drahé fasády ve výsledku bez architektury. Přitom by stačilo jediné – při revitalizaci zachovat původní vzhled a nápad fasády.

 

Marian Lipták

Sdílejte nás naShare on Facebook19Share on Google+0Tweet about this on Twitter

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *