Naše bytové domy – obecný úvod

V typizovaných domech, postavených od konce 40. let do poloviny 90. let, bydlí naprostá většina z nás, víme ale o svých, převážně panelových, domech něco více? Vězte, že i panelové domy mají zajímavou historii. V jižním obvodu najdeme například panelové domy původem ze Zlína, věžové domy inspirované švédskými soukmenovci nebo paneláky vyvinuté speciálně pro poddolované území – navržené přímo pro Ostravu. Panelová výstavba probíhala i několik let po sametové revoluci, v tomto období vzniklo mnoho atypických domů, o kterých byste možná ani neřekli, že jsou panelové. Atypické panelové domy v malých sériích vznikaly i za minulého režimu, i na ně se zde dostane.

Dokončovací práce na jedné z hokejek ve Výškovicích. Panelový dům typu T06B-OS.

Dokončovací práce na jedné z hokejek ve Výškovicích. Panelový dům typu T06B-OS.

 

Ostrava Jih patří, co do počtu typů panelových a typizovaných domů, k vůbec nejpestřejším lokalitám v republice. Je zde mnoho prostoru k bádání. V následujících článcích vám ukážu, že panelové domy rozhodně nejsou všechny stejné. Uvidíte fotografie z výstavby, dozvíte se základní konstrukční informace (srozumitelně) a ke každému typu přidám také půdorysy, na kterých odhalíme dispozice a skladbu jednotlivých bytů. Dozvíte se, jak probíhal vývoj daného typu a případně jak vypadá v jiných městech.

Nyní si vysvětlíme několik základních pojmů, které se budou v následujících článcích vyskytovat.

Konstrukční soustava

Jedná se o označení pro panelovou stavebnici, tedy soubor všech panelů (stropy, schodiště, obvodový plášť atd.), ze kterých se daný typ panelového domu skládá. Totéž platí pro typizované cihlové domy, kterým se budeme také věnovat.  U typizovaných cihlových domů  se používaly betonové (panelové) stropy, příčky byly z klasických cihel později také z tzv. cihlových kvádrů – cihel předem seskládaných do větších celků – kvádrů. To už byl jen krůček k betonovým kvádrům, tzv. blokopanelům. Posledním vývojovým stupněm byly celostěnové panely – velké železobetonové dílce tvořící celé stěny – tedy klasické paneláky.

Rozpon

Tento pojem určuje délku stropních panelů, tedy ovlivňuje šířku místností. Přesněji řečeno se jedná o osovou vzdálenost mezi dvěma přilehlými nosnými stěnami. Nejčastější rozpon panelových domů jižního obvodu je 3,6 metrů. Panelové domy mohou mít více rozponů – toho využívají především typy používané na Dubině.

Sekce

Sekcí se rozumí jeden vchod (číslo popisné) daného bloku domu. Tedy například jedna z tzv. hokejek na ulici Dr. Martínka se skládá ze 13 sekcí, které dohromady tvoří téměř třistametrový blok.

Z typologického hlediska existuje několik typů sekcí. Příklad hokejky Dr. Martínka zmiňovaný výše spadá pod nejčastější typ – řadové sekce; půdorys úzkého a protáhlého obdélníku, orientace oken na dvě protilehlé světové strany a seskupování do dlouhých bloků. Řadové sekce existují i v doplňkových provedeních – zalomená sekce určená pro hokejky nebo rohová sekce pro pravoúhle zalomené bloky.

Dalším typem je bodová sekce – samostatně stojící dům čtvercového či obdélníkového půdorysu, jenž má okna na všechny světové strany. Výška bodové sekce činí maximálně osm nadzemních podlaží, je-li dům vyšší, jedná se již o věžovou sekci. Věžové sekce jsou bodovým velmi podobné – i ony mají okna orientována na všechny světové strany a čtvercový čí obdélníkový půdorys. Musí ale splňovat přísnější protipožární opatření a mít zpravidla dva výtahy. Ostrava je celorepublikovou ,,královnou“ v počtu věžových domů a téměř všechny ostravské typy jsou v našem obvodu zastoupeny, proto se o nich v budoucnu vše dozvíte.

Posledním typem sekce je chodbová sekce. Takovéto domy mají dlouhou centrální chodbu, vedenou středem půdorysu, často od štítu ke štítu, ze které jsou přístupné všechny (většinou malometrážní) byty na daném patře. Centrální chodba bývá tmavá a malé byty mají výhledy pouze na jednu světovou stranu, z toho důvodu je tento typ sekce nejméně oblíbený. Chodbové sekce jsou spíše doménou hotelových domů a ubytoven.

Prosba ke čtenářům:

Snažím se dokumentovat i původní kulturu bydlení v panelových bytech. Pokud se mezi čtenáři najde někdo, kdo má doma jakékoliv původní a zachovalé vybavení bytu, prosím o možnost si jej přijít nafotit a prohlédnout. Jde mi zejména o umakartová bytová jádra v původním stavu (bez tapet, nalepených obkladů a různých nátěrů), kuchyňské linky rovněž v původním stavu a i další vybavení bytů jako vestavěné skříně, dveře a zejména stará dřevěná okna. Toto hromadně vyráběné vybavení bytů pomohlo skokově (spolu s paneláky jako takovými) zvednout úroveň bydlení. Měli jsme ho každý doma, bylo tak všedním a základním, že jej nikoho nenapadlo zdokumentovat či snad zachovat v originálním stavu. Postupně a nenápadně nám proto přímo před očima mizí obrovská kapitola dějin bydlení.

Pokud jste domovníkem, nebo jej znáte, velmi by mi pomohla originální dokumentace k libovolnému panelovému domu. Rád bych si ji nastudoval a vyfotil výkresy, získané informace použiji v budoucích článcích.

Také uvítám tipy na domy s původním výtahem, nejlépe i s možností nafotit a natočit si strojovnu výtahu. Pokud bydlíte v některém z bytů se zalomenou (trojúhelníkovou) místností v hokejkách, rovněž se ozvěte. Zkrátka, uvítám cokoliv z panelákového světa.

Prosím, pokud můžete s čímkoliv výše uvedeným pomoci, ozvěte se mi na email: marian@panelaky.info  nebo zde do komentářů.

Marian Lipták

Sdílejte nás naShare on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter

One thought on “Naše bytové domy – obecný úvod

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *