Naše bytové domy: Nejmladší věžové domy – typ OP 1.13

Po nejstarších a nejvyšších věžových domech vyskytujících se v našem obvodě, si ukážeme také nejmladší věžové domy. Věžové domy OP 1.13 jsou vývojově nejmladší nejen na Jihu, ale i v rámci celé Ostravy a republiky. Jedná se tak o pomyslný vrchol výškové panelové zástavby tehdejšího Československa.

Pouze u nás

Věžové domy OP 1.13 se v rámci Ostravy vyskytují jen v našem obvodě. Prakticky se jedná pouze o záležitost Dubiny, kde se nachází jedenáct z celkových třinácti věžových domů OP 1.13. Věžáky jsou vždy uskupeny po více kusech a tvoří ve svém okolí výškové dominanty. První soubor věžáků OP 1.13 nalezneme na pomezí Hrabůvky a Dubiny, a to na ulici Jana Maluchy. Trojice domů s tmavě červenými fasádami, které se dochovaly do dnešních dní, je vidět i z tramvajové tratě. Původní fasády dobře odolávají zubu času a jejich barva je stále sytá. Okna již prošla výměnou a nemají původní členění.

Opodál na ulici Václava Košaře nalezneme ve vnitrobloku čtveřici domů shodných s těmi na ul. Jana Maluchy. Domy měly původně také tmavě červené fasády, ty již prošly zateplením a dnes má každý z věžáků odlišnou barvu.

Poslední čtveřice je nejviditelnější, nejmladší a nejpovedenější – věžáky u bývalé tramvajové smyčky Dubina měly nejzajímavější nátěry fasád. Nátěry kombinující dva odstíny červené barvy, mají na rozdíl od předchozích domů, barevně řešeny i štítové stěny s kamínkovou fasádou. Původní fasáda se dochovala již jen na jednom z domů. Opět musím podotknout, že i přes dlouhá desetiletí není fasáda nijak vybledlá.

Tramvajová smyčka, která byla situovaná přímo před těmito domy, je již dávno minulostí. Připomeňme si ji proto na historické fotografii z roku 2004, kterou poskytl pan Jakub Sýkora. Fotografie zachycuje rovněž všechny věžáky v původním stavu včetně oken.

Jediné dva věžáky OP 1.13 situované mimo Dubinu, se nacházejí v Zábřehu na ulici Závoří. Zaujmou především tím, že jsou postaveny těsně vedle sebe s úskokem a tvoří tak jeden blok. Dobře si je můžete prohlédnout ze zastávky Karpatská. Jejich původní barevnost je mi neznámá – pamatujete na jejich původní fasádu? napište mi, prosím, do komentářů.

Pokročilá konstrukce

Konstrukční soustava OP 1.13 vznikala začátkem 80. Let a panelárny začaly panelové domy typu OP 1.13 vyrábět v druhé polovině 80. let. Tato soustava vznikla přímo pro Ostravu, využívala totiž obvodových panelů z pórobetonu, který dodávala místní pórobetonka Třebovice. Pórobeton má dobré izolační vlastnosti a byl užit v obvodových panelech na průčelích – tedy pro většinu místností. To štítové stěny, které obsahují pouze ložnice, chodbu a garsoniéry, mají tzv. sendvičové obvodové panely. Ty jsou velmi pokročilé konstrukce – mají v sobě přímo z panelárny zabudovanou 80 mm silnou vrstvu polystyrénu, která slouží jako tepelná izolace (zateplení).

Architektura

Věžové domy OP 1.13 mají obdélníkový půdorys, dvanáct nadzemních podlaží a třinácté částečné podlaží. Mají symetrická průčelí i štíty. Oproti nepřímým předchůdcům V-OS nebo VM-OS již nemají tak nápadité architektonické řešení, přesto se na nich zajímavé prvky najdou. Tím nejviditelnějším je zmíněné částečné třinácté podlaží. Štítové strany mají zapuštěné středy, které pokračují právě až do třináctého podlaží. Třinácté podlaží tak stylově spojuje oba ustoupené středy štítů – tento efekt vyniká zejména při dálkových pohledech na věžové domy OP 1.13. Fasáda na průčelích je hladká, spáry jsou úzké. Naopak na štítech jsou spáry široké a fasáda je drsná – s povrchem z drcených kamínků.

Vyloženě poznávacím a charakteristickým prvkem jsou lodžie, resp. jejich neobvykle provedení, kdy je část zapuštěná do stavby, část naopak předsazená před fasádu, viz půdorys níže. Část lodžie předsazená před fasádu obsahuje bočnice, které mají specifický výstupek pro uchycení zábradlí. Zábradlí lodžií bylo atypické, vyskytuje se pouze v těchto domech a má připravené místo pro květinové truhlíky. Kombinace všech těchto prvků dodává lodžiím na věžových domech OP 1.13 skutečně originální pojetí.

Dispozice

Při vstupu do domu zaujme velká a prostorná vstupní hala se schránkami, která ale zároveň působí stísněně – díky sníženému stropu. Strop ale není snížen jen tak, to má své důvody – dům totiž není podsklepen.  Sklepy jsou tak v úrovni přízemí a nezbytné potrubí z jedné části domu do druhé, je vedeno právě nad sníženým podhledem.

Domy u bývalé smyčky Dubina dostaly do společných prostor na nástupním podlaží glazované keramické obklady zvané kabřinec. Byl ovšem zvolen nevhodný tmavý odstín a vstupní prostory tak působí temným dojmem. Jedná se o nadstandardní řešení, které se v jiných městech (např. Havířov, Frýdek-Místek…) neužívalo.

Společné prostory typických podlaží jsou velmi povedené, chodba s byty je prostorná, od schodiště a výtahů je oddělená bezpečností požární chodbičkou s odsáváním případného kouře. Byty začínají od prvního nadzemního podlaží, přízemí patří sklepům a méně oblíbené přízemní byty se tak v těchto domech vůbec nevyskytují.

Na typickém podlaží se nachází pět bytových jednotek. Každý roh obsazuje jeden z identických bytů 3+1 s lodžií, u kterého zamrzí zejména přehršel dveří v kuchyni a v místnosti s lodžií. Středový pás vedoucí celým domem patří společným prostorům a garsoniérám, u kterých zamrzí zapuštěné okno, omezující výhledu do stran (ústupek za symetrii fasád).  Stropní dílce mohou mít délku, až 4,2 m. čehož využívají zejména obývací pokoje, které se tak řadí k těm větším v panelové výstavbě.

 

Marian Lipták

Sdílejte nás naShare on Facebook1Share on Google+0Tweet about this on Twitter

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *