Minulost náměstí v prostoru našeho obvodu

Kolaudace nového náměstí Ostrava-Jih mne přivedla na myšlenku zaměřit se na minulost náměstí na území Ostravy-Jihu. Skutečné náměstí se podařilo vybudovat nyní, sto let poté, co byla navržena stavba prvního náměstí v Zábřehu nad Odrou.

Než se ponoříme do minulosti, najděme ve Slovníku spisovného jazyka českého heslo náměstí: ,,Větší volné prostranství ohraničené domy se zpevněnou plochou (např. dlážděním), do něhož ústí ulice a které má často ve svém středu nějakou dominantu“. Náměstí vznikala na našem území od středověku. Už při založení Moravské Ostravy ve 13. století lokátor vyměřil plochu pro z tehdejšího pohledu dosti velkolepé náměstí, které dnes nese jméno prvního československého prezidenta. Zejména na konci 19. a počátku 20. století vznikala na území současné Ostravy nová náměstí – zmiňme to vítkovické, mariánskohorské či přívozské.

Když náměstí smete válka

Zaměříme-li pozornost na území dnešního městského obvodu Ostrava-Jih, tedy na Zábřeh nad Odrou, Výškovice a Hrabůvku, můžeme hned na počátku konstatovat, že se jednalo až do 20. století o skromné obce, které disponovaly jen menšími návsemi. Malé vsi náměstí nepotřebovaly a ani by na jeho vybudování neměly dostatek prostředků. Výjimkou se na přelomu 19. a 20. století stal Zábřeh nad Odrou, který se již roku 1900 díky průmyslové revoluci a založení blízkých Vítkovických železáren mohl v statistikách honosit téměř osmi tisíci obyvateli. Obecní zastupitelstvo se o deset let později, kdy zde žilo již deset tisíc lidí, zamýšlelo nad vybudováním reprezentativního náměstí. Semeno nápadu vzklíčilo a obec začala v roce 1912 vykupovat pozemky patřící olomoucké kapitule ohraničené na jižní straně silnicí Hrabůvka – Svinov a na straně severní a severozápadní plánovanou tratí dráhy Mariánské Hory – Brušperk (dnes přibližně prostor ohraničený ulicemi Kapitolní – Mňukova – Dolní – Plzeňská). V roce 1913 nakreslil zastavovací plán náměstí inženýr Rudolf Roth, c. k. vrchní zeměměřič ve výslužbě. V Zábřehu bylo projektováno rozsáhlé náměstí s kostelem, radnicí a parčíkem a celá řada stavebních parcel. Právě v okolí kostela obec zřídila již roku 1908 Jubilejní sad u příležitosti 60 let panování císaře Františka Josefa I. Snad by se i podařilo náměstí vybudovat, nebýt 1. světové války, která plán zcela zhatila. Zakoupené pozemky byly po válce z důvodu finanční tísně prodány soukromým stavebníkům a plán náměstí vzal definitivně za své.

Svornost, prezident a generál aneb příběh nejstaršího náměstí

První zábřežským náměstím se stala až plocha vyměřená v roce 1921 na území bývalého rybníku Podhájníku. Stalo se tak při nákresu parcelačního plánu Družstevní osady vytvořeného Ing. arch. Koníčkem z Prahy. Ač byl tento plán několikrát upravován, náměstí zůstalo neměnné a bylo protnuto jednou středovou a čtyřmi bočními ulicemi, které zároveň vymezovaly jeho plochu. Jedná se o dnešní náměstí Gen. Svobody a ulice Rodinná, Mozartova, Bastlova a Březinova. První domy zde začaly vyrůstat na konci 20. let a během následující dekády došlo ke stavbě značné části domů, v jejichž přízemích se nacházelo několik prodejen. Nárožní budova na Chalupníkově ulici sloužila jako prodejna spotřebního družstva Budoucnost.

Nejstarší domy nacházející se u náměstí Gen. Svobody (tehdy Svornosti) snímek z roku 1931.
Nejstarší domy nacházející se u náměstí Gen. Svobody (tehdy Svornosti) snímek z roku 1931.

Po vyměření se jednalo o neupravenou travnatou plochu. Až ve 30. letech došlo k osázení náměstí platany, čímž vznikl nejrozsáhlejší park v Zábřehu nad Odrou. Definitivní podobu náměstí (původně nazývané Svornosti, za války Paul Hindenburg Platz) získalo do roku 1960, kdy byly okolo něj postaveny poslední domy. Dodnes je náměstí Gen. Svobody z celé části tvořeno parkovou plochou, která láká kolemjdoucím svým klidem a možností relaxace na některé z laviček. Společenský a kulturní ruch se zde nikdy neuchytil.

Stalingradské náměstí

V pořadí druhým realizovaným zábřežským náměstím se stal centrální prostor sídliště Stalingrad. Náměstí začalo vznikat v roce 1955 stavbou polikliniky a pošty, v roce 1958 bylo v jižní části vymezeno obchodním domem Průkopník a rok později Domem kultury NHKG. Až do roku 1969 neslo ,,provizorní“ název Stalingradské náměstí, načež mu bylo dáno jméno náměstí Slovenského národního povstání (SNP – kolik z nás vlastně ví, co znamená ,,esenpéčko“?). Stalo se tak u příležitosti 25. výročí od vypuknutí protifašistického povstání na Slovensku. Doplním jen, že již v roce 1963 se objevil návrh na pojmenování plochy jako náměstí Hutníků.

Na počátku 60. let začalo náměstí SNP sloužit veřejnosti, zpevnil se rozbahněný povrch a konala se zde řada kulturních akcí i shromáždění. Severní část prostoru byla osázena lípami a vznikl zde skromný parčík. Náměstí prošlo rekonstrukcí v letech 1996 a 2003 a jak víme, dnes slouží především jako parkoviště, i když i zde se konají kulturní akce – např. rozsvěcování vánočního stromu.

Náměstí SNP bylo dokončeno stavbou kulturního domu NHKG v roce 1959. Později zde ještě vznikl dům služeb.
Náměstí SNP bylo dokončeno stavbou kulturního domu NHKG v roce 1959. Později zde ještě vznikl dům služeb.

Náměstí Ostrava-Jih

Než přistoupíme k plánu na vybudování náměstí u Horní ulice, je třeba podotknout, že v našem obvodu žije více než sto tisíc obyvatel. Byl-li by obvod samostatným městem, předběhli bychom počtem osob města, jako jsou Hradec Králové, Olomouc či Liberec. Jih by tak mohl být na páté příčce nejlidnatějších měst republiky.

Nutnost vybudovat v přirozeném centru nové Hrabůvky náměstí pro celé sídliště Jižní město se jevila už od dob minulého režimu. Nasvědčuje tomu fakt navržení zástavby v okolí obchodního střediska Železňák, kde urbanisté a architekti umístili při hlavní okružní komunikaci rozsáhlou zpevněnou plochu rozbitou několika záhony a uměleckými díly. Místo sloužilo před rokem 1989 k politickým oslavám a shromážděním. Zásahem do jinak vzletné plochy bylo zahájení výstavby kulturního domu, který byl nakonec dokončen až v létě 1997 jako finanční úřad. Na objekt navazovala nástupní plocha do podchodu pod ulicí Horní tvořená amfiteátrem. Samotný podchod byl otevřen již 14. ledna 1994.

Podoba prostoru dnešního náměstí Ostrava-Jih na počátku 80. let
Podoba prostoru dnešního náměstí Ostrava-Jih na počátku 80. let
Pohled na nové náměstí Ostrava-Jih v lednu 2020.
Pohled na nové náměstí Ostrava-Jih v lednu 2020.

Predispozice vytvořit zde moderní náměstí tak byly zřejmé. Vedení našeho obvodu se pustilo na jaře 2019 do stavby náměstí s příznačným názvem Ostrava-Jih, které bylo dokončeno v závěru loňského roku. Aleje stromů, nové vodotrysky, květinové záhony, plocha vhodná pro pořádání velkých akcí, zastřešení prostoru mezi křídly Železňáku, nový nástupní prostor do podchodu a také objekt infocentra – to jsou hlavní rysy nového náměstí, které se nám v blízkých měsících poprvé zazelená a také otestuje – námi všemi.

Přeji novému náměstí dlouhou a bohatou historii, neboť právě náměstí jsou těmi místy, kde se píši dějiny – nejen našeho obvodu.

Petr Lexa Přendík

Sdílejte nás naShare on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *