Klub českých cyklistů v Zábřehu nad Odrou 1910 – 1931

Boom zakládání velocipedických či cyklistických spolků na území dnešní Ostravy přišel v 90. letech 19. století a svého největšího rozmachu doznal v období před 1. světovou válkou. Také v Zábřehu nad Odrou vznikly velo kluby. Mladší z nich nesl název Arbeiter Rad und Kraftfahrer Verein  ,,S o l i d a r i t ä t“ (vznikl až roku 1931, o osm let později se rozešel) a starší se nazýval Klub českých velocipedistů v Zábřehu nad Odrou.

C. k. moravské místodržitelství zaslalo 22. července 1910 Jindřichu Šeděnkovi ze Zábřehu zprávu, že nenamítá nic proti vzniku nepolitického spolku pod názvem Klub českých cyklistů dle přiložených stanov. Reagovalo tak na stanovy zaslané pěti zábřežskými občany 7. července 1910:

Stanovy

Klubu českých cyklistů v Zábřehu nad Odrou

Jméno a sídlo

1. Spolek nazývá se ,,Klub českých cyklistů“ a má své sídlo v Zábřehu n. O.

Účel

2. Účelem spolku jest pěstění zájmu pro sportovní jízdu na kolo

Prostředky dosažení účelu

3. Účelu toho domáhá se spolek:

a) cvičením jízdě na kole

b) pořádáním závodů a nepolitických slavností

c) pořádáním výletů a zábav

d) odbornými přednáškami a rozpravami

e) společným nákupem potřeb cyklistických

f) zřízením pomocné stanice cyklistické

g) podporou záslužných podniků národních

h) styky s jinými spolky

i) užití všech prostředků zákonných, jimiž by účelu spolkovému prospěti se mohlo.

Jmění

4. Jmění spolkové, jehož je zapotřebí k úhradě nákladů, s činností spolku spojených, opatřuje se příspěvky členů, výtěžky zábavních podniků a dobrovolnými dary.

Členové

5. Spolek skládá se z členů čestných, zakládajících, činných a přispívajících. Členem spolku vůbec může býti ten, komu jest nejméně 14 let, vede život bezúhonný a od výboru za člena byl přijat. Čestným členem stane se ten, koho výbor za zvláštní služby jednotě prokázané takovým jmenuje.

Zakládajícím členem se stane, kdo jednou pro vždy složí hotově buď najednou, nebo v pěti ročních lhůtách částku ustanovenou na valné hromadě.

Činným členem je ten, kdo zápisné zapraví, ustanovený příspěvek řádně platí, účastní se podniků spolkem pořádaných a jízdu na kole pěstuje. Členové činní, kteří přistupují z jiného spolku cyklistického, neplatí zápisného, jestliže do 4 neděl od vystoupení svého z jiné jednoty se přihlásí.

7. Příspěvky a zápisné členů platí se napřed a právo jich výši ustanovati a měniti má valná hromada.

Členem býti přestává:

a) kdo výboru ohlásí, že vystupuje,

b) kdo byl pro hrubé porušování cti a kázně spolku po bezúspěšném upozorňování vyloučen,

c) kdo od výboru pro neplacení příspěvků za vystouplého byl prohlášen. Za vystouplého může výbor prohlásiti člena činného, jestliže nezaplatí příspěvek spolkový, ač pokladníkem byl upomenut, za tři po sobě jdoucí měsíce. Členům nemajetným může výbor příspěvek na určitou dobu prominouti nebo sleviti.

Vyloučiti člena může výbor nejméně polovinou všech svých členů volených. Vyloučení nabývá ihned platnosti, může však zrušeno býti usnešením příští valné hromady, která má povinnost na přání vyloučeného, vyloučení toto buď schváliti anebo je zrušiti.

Práva a povinnosti členů

8. Každému členu přísluší právo:

a) užívati majetku spolkového dle platných ustanovení,

b) účastniti se činně všech podniků a činnosti a bráti podílu na všech výhodách spolkových,

c) účastniti se valných hromad, na nich o záležitostech spolkových dotazy a návrhy činiti, rokovati, hlasovati, voliti a volen býti. Účastenství v jízdě na kolech a spojených s tím výhodách přísluší jedině členům činným.

9. Povinností každého člena jest:

a) aby dbal veškerých ustanovení stanov a řádů spolkových a opatření výboru,

b) aby platil příspěvky spolkové,

c) aby podrobil se v případě osobního sporu rozsudku smírčího soudu,

d) aby při vystoupení aneb vyloučení vrátil odznak a vypůjčený majetek spolkový

e) aby zakoupil si odznak a při veřejném vystoupení jej nosil,

f) aby podporoval spolek ve vytknuté činnosti, bděl nad zachováním cti jeho a snahám jeho hleděl raziti cestu.

Správa spolku

10. Záležitosti spolkové řídí valná hromada a výbor. K obstarávání jednotlivých částí činností spolkové slouží užší výbor, který se skládá z předsedy, jeho náměstka, jednatele, náčelníka a pokladníka spolku.

Valná hromada

11. Řádná valná hromada schází se v lednu každého roku na písemné ohlášení a vyzvání výboru, jež nejméně 10. dní napřed zároveň s pořadem jednání v místnosti spolkové má býti vyvěšeno.

Mimořádnou valnou hromadu svolávati může výbor, kdykoli toho pilnou potřebou sezná, svolati ji ale musí, kdykoliv toho aspoň jedna pětina všech členů žádá.

12. Valné hromadě přísluší rozhodovati o všech věcech spolku se týkajících, vyjímaje přijímání členů. Jí se vyhražuje:

a) voliti předsedu, jeho náměstka, náčelníka a osm členů výboru, tři náhradníky a dva přehližitele účtů,

b) posuzovati a schvalovati činnost výboru, zprávy jeho i zprávy přehližitelů účtů o peněžitém stavu spolku, jakož i o hospodaření s jměním jeho,

c) usnášeti se o změně stanov, rozhodovati v případech pochybnosti o smyslu a významu jednotlivých článků jejich,

d) usnášeti se o výši příspěvků členských a zápisného,

e) rozhodovati o vyloučení členů

f) usnášeti se o zrušení aneb přeměně spolku.

13. K platnému usnesení valné hromady vůbec zapotřebí jest přítomnosti nejméně jedné pětiny všech členů.

Pro případ, že by se v ustanovenou hodinu nesešel zmíněný počet členů, odbývá se o hodinu později druhá valná hromada, která se platně usnáší za každého počtu zmíněných členů.

14. Volby dějí se dle usnesení valné hromady buď lístky nebo akklamací /zvednutím ruky/. Při volbě akklamací volí se každý člen zvlášť. Rozhoduje nadpoloviční většina přítomných, při stejném počtu hlasů rozhoduje hlas předsedy, který jinak nehlasuje a nevolí.

 Výbor

15. Výbor sestává z předsedy, jeho náměstka, náčelníka, a osmi dalších členů. Zároveň s výborem volí se 3 náhradníci a 2 přehližitelé účtů.

Nově zvolený výbor započne činnost svou ihned po svém zvolení. Ihned po valné hromadě ustaví t. j. zvolí ze svého středu nadpoloviční většinou volících jednatele, pokladníka, zapisovatele a uzná-li toho potřebu, i jiné činovníky.

K poradám svým schází se výbor nejméně jednou za měsíc, na pozvání předsedy. Žádají-li toho dva členové výboru, jest předseda povinen do 8 dnů svolati mimořádnou schůzi výborovou.

Ku platnému usnášení výboru potřebí přítomnosti nejméně 6 členů jeho. Jedná-li se o osobních záležitostech některého člena výboru, nemá ten, jehož se týče, poradě a hlasování býti přítomen.

Přítomní usnášejí se prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda, který jinak nehlasuje.

Všichni členové výboru jsou povinni schůzi se sůčastniti. Kdo by bez náležité omluvy třikrát po sobě do schůze se nedostavil, pozbývá členství výboru.

16. Výbor řídí vnitřní i vnější záležitosti spolku, pokud nejsou vyhraženy valné hromadě.

Zejména mu přísluší:

a) přijímati členy, za vystouplé je prohlašovati a vylučovati bez udání důvodů,

b) jmenovati sbor výkonný, jenž s náčelníkem v čele cvičí členy v jízdě na kole,

c) spravovati jmění spolkové, k účelům spolku půjčky uzavírati, peníze přijímati a vydávati,

d) levný nákup pro členy opatřovati potřeb cyklistických,

e) bdíti nad pořádkem a kázní a vykonávati ve spolku moc disciplinární,

f) sestavovati zvláštní řády a pořádky pro různá odvětví činnosti spolkové,

g) svolávati valnou hromadu, připravovati předlohy pro ni s příslušnými návrhy a ustanovovat pořádek jednání,

h) pořádati závody, výlety, zábavy a veřejné vystoupení,

i) jmenovati čestné členy,

k) příspěvky jednotlivým nemajetným členům za určitou dobu prominouti neb sleviti.

17. Náhradníci účastní se všech schůzí a jednání ve výboru a hlasují za nepřítomné členy jeho.

Uprázdní-li se místo ve výboru, nastoupí ten náhradník, který při volbě nejvíce hlasů obdržel, při rovnosti hlasů rozhoduje los.

18. Předseda svolává výbor ke schůzím, jejichž program sestavuje a předsedá jim, jakož i valné hromadě. On stojí v čele klubu, zastupuje jej proti třetím osobám a úřadům ve všech záležitostech, stará se o správné vykonávání funkcí, má právo schůze rozpouštěti a podepisuje s jednatelem veškeré spolkové listiny. Volí a hlasuje jen při rovnosti hlasů.

Místopředseda nastupuje na všechna zmíněná práva, jestliže předsedu zastupuje.

Jednatel vede práce kancelářské, podpisuje s předsedou všechny listiny, v nepřítomnosti předsedy i jeho náměstka řídí schůze i valnou hromadu.

Pokladník vede knihu pokladniční a seznam členů, přijímá veškeré důchody a příspěvky členské, ručí za ně a vydává obnosy na písemné poukázky předsedy, koncem roku pak sestaví účetní závěrku a předloží revisorům.

Náčelník je vůdcem technického řízení spolku. On je zodpovědným za veřejné vystupování členstva.

Přehližitelé účtů bdí nad finančním hospodářstvím výboru, zkoumají účty a knihy spolkové a činí v té příčině návrhy valné hromadě.

Správní období

19.Správní období činnosti spolku spadá v rok kalendářní, počíná tedy 1. lednem a končí 31. prosincem.

Jednací řeč

20. Jednací řeč spolku jest česká.

Kroj, odznak a vlajka

21. Spolek oprávněn jest nositi kroj a odznak valnou hromadou ustanovený a při veřejném vystoupení vlajku – odznak klubu.

Smírčí soud

22. Spory osobní, vzniklé mezi výborem a členy, jakož i vůbec mezi členy poměru spolkového, vyřizuje smírčí soud, který nejdéle ve čtrnácti dnech rozsouditi musí a z jehož nálezu není odvolání.

Smírčí soud sestaví se tak, že každá strana ze středu členů zvolí si dva důvěrníky, tito pak zvolíce si taktéž ze středu členů vrchního, rozhodnou o sporu většinou hlasů.

Předseda vyzývá strany, aby do určitě doby jmenovaly důvěrníky, on též pobádá k jmenování důvěrníka vrchního. Jestliže některá strana důvěrníků do vyměřené doby nejmenovala, jmenuje je předseda. On vyvolí též vrchního důvěrníka, kdykoli důvěrníci mezi sebou shodnouti se nemohou.

Zrušení spolku

23. Spolek se rozejde, jestliže ¾ všech členů ve valné hromadě s tím souhlasí.

Táž valná hromada rozhoduje též o posledním pořízení o jmění spolkovém, vždy však staniž se pořízení to ku prospěchu národa českého.

Byl – li spolek dříve zrušen, nežli valná hromada učinila opatření o všech věcech spolkových a jmění, připadne oboje Matici Ostravské.

        Zábřeh n. O., 7. července 1910.

Připojeny podpisy: Vilém Kemel

Jindřich Šeděnka

Jan Pavlíček

Jan Šich

František Černý

Ze dne 14. září 1910 máme zprávu o tom, že na ustavující valné hromadě Klubu českých cyklistů ve spolkové místnosti hostince Pod Jasanem, dne 11. září 1910, byli zvoleni do funkcí následující zábřežští muži: Jindřich Šeděnka (předseda), Felix Hrabovský (místopředseda), Jan Šich (náčelník), členy výboru byli: Rudolf Rujnoch, Josef Gelnar, Štěpán Holaň, František Žitník, Vilém Kemel, František Vichnár, Josef Šeděnka a Jan Tomek.

Události spolku v datech:

29. ledna 1911: v hostinci Josefa Šeděnky Pod Jasanem ve spolkové místnosti proběhla valná hromada, čtení protokolů a přijímaní nových členů. Samozřejmostí byly také volby. Dopadly takto: Vilém Kemel (předseda), Josef Šeděnka (místopředseda), Jindřich Šeděnka (náčelník), členy výboru byli: Rudolf Rujnoch, Josef Gelnar, Štěpán Holaň, František Žitník, František Šturma, Jan Šich, František Vichnár, Karel Matýsek, Josef Sýkora a Jan Tomek; Tomáš Kubík, Rudolf Martinek a Rudolf Bujnok (náhradníci).

Razítko Klubu českých cyklistů v Zábřehu n. O. Foto: soukromý archiv autora.

Razítko Klubu českých cyklistů v Zábřehu n. O. Foto: soukromý archiv autora.

6. ledna 1912: měla být uskutečněna valná hromada za stejných podmínek jako roku 1921. Poprvé se objevuje razítko klubu s vyobrazením jeho znaku. Valná hromada se však sešla až 28. ledna 1912 z neznámých příčin odkladu. Výsledky voleb byly následující: Vilém Kemel (předseda), Karel Matýsek (místopředseda), Ignác Stuchlý (náčelník), členy výboru byli: Josef Šeděnka, Tomáš Kubík, Jan Štefek, Emil Novák a Alois Holaň, Josef Gelnar, František Žitník a František Vichnár.

6. ledna 1913: po roce se měla sejít řádná valná hromada, ale dopisem spolku z 27. ledna 1913, adresovanému ,,Slavnému c. k. policejnímu komisařství“, dával Klub cyklistů v Zábřehu vědět, že ,,pro nepřekonatelné překážky“ se valná hromada nekonala. Nový termín valné hromady byl 26. ledna 1913 a volby dopadly takto: Šeděnka Josef (předseda), František Poruba (místopředseda), Ignác Stuchlý (náčelník), Josef Merta (jednatel), Karel Matýsek (pokladník), Josef Gelnar, Emil Janečka, Alois Jurček, Emil Novák, Jan Štefek a František Žitník (členové výboru).

11. ledna 1914: se sešla poslední předválečná valná hromada. Funkce ve spolku byly obsazeny následovně: Josef Šeděnka, hostinský (předseda), Richard Šeděnka, krejčí (místopředseda), Ignác Stcuhlý, rolník (náčelník). Do výboru byli zvoleni: Cyril Šeděnka, dělník, Emil Novák, zámečník, Jan Lička, dělník, Josef Stuchlý, dělník, František Žitník, dělník. Jednateli se stali Josef Merta, strojník, Josef Gelnar, dělník a Emil Janečka, obuvník.

Události první světové války zcela zastavily činnost klubu. Navázání na předválečnou činnost přišlo až v roce 1921, kdy bylo oznámeno sejití se další valné hromady.

17. března 1921: tentokrát se dozvídáme o výsledku voleb spolku již z hlavičkového papíru klubu. Přejděme k výsledkům: Josef Šeděnka, Josef Bala, Bohumír Šeděnka, Jindřich Pinkava, Rudolf Stoklasa, Rudolf Kmosčák, Bohumil Pěknica, Jindřich Šeděnka, Richard Šeděnka, František Lička, Josef Výtisk, Eduard Rolný, Josef Gelnár, Josef Novák, Josef Krakovský (potud všichni ze Zábřehu) a Jindřich Sýkora z Hrabůvky č. 65. Funkce, kterých muži nabyli, nejsou v záznamu obsaženy.

15. ledna 1922: po roce se konaly volby v rámci valné hromady, které dopadly následovně: Josef Krakovský (předseda), Josef Šeděnka (místopředseda), Cyril Bala (náčelník), Rudolf Kmosčák (jednatel), Jindřich Pinkava (pokladník), dále jsou uvedena zábřežská jména: František Žitník, Josef Stuchlý, Jindřich Sýkora, Antonín Krejčíček, František Dziergaz, Rudolf Gavlas, Emil Špaček (náhradník), Stanislav Svěntoň (náhradník), Vlasta Šeděnková (náhradník), Karel Matýsek (revizor), Jan Gavlas (revizor). Jak vidíme, v spolku byly i ženy (respektive žena).

21. ledna 1923: v hostinci Josefa Šeděnky se shromáždila valná hromada Klubu českých cyklistů v Zábřehu nad Odrou. Výsledky voleb: Jan Gavlas (předseda), Cyril Bala (místopředseda), Jindřich Sýkora (náčelník), František Žitník (místopředseda), Rudolf kmoščák (jednatel), Vlasta Šeděnková (místojednatelka), Antonín Šeděnka (pokladník), Sturček Alois (místopokladník), Josef Šeděnka, Stanislav ?yj, [1] Tomáš Jastřimsky (přísedící)a Rudolf Gavlas (hospodář), Jindřich Šeděnka, František Lička, Alois Jahoda (náhradníci), Josef Golab, Josef Stuchlý (revizoři účtů).

13. ledna 1924: proběhla další řádná valná hromada s volbami: Bohuš Pěknica (předseda), František Staněk (místopředseda), Rudolf Kmoščák (náčelník), Jastřimsky Tomáš (místonáčelník), Jindřich Sýkora (jednatel), Vlasta Šeděnková (místojednatelka), Cyril Bala (pokladník), Josef Šeděnka (místopokladník), Rudolf Gavlas (hospodář), František Děrgas (revizor), Maxmilian Peterek (revizor). Zápis s výsledky je napsán na novém hlavičkovém papíru s textem záhlaví: Klub českých ciklistů ZÁBŘEH n./O. (opravdu s pravopisnou chybou).

29. března 1925: se sešla řádná valná hromada s obvyklým programem. Výsledky voleb: František Staněk (předseda), Josef Šeděnka (místopředseda), Jindřich Pinkawa (jednatel), Vlasta Šeděnková (místojednatelka), Cyril Bala (pokladník), Rudolf Kmošťák (náčelník), Tomáš Jastřinsky (místonáčelník), František Driergas a Václav Kotton (revizoři), Maxmilian Peterek a Karel Matysek (náhradníci), Jan a Rudolf Gavlasovi, Bohumil Pěknica a Karel Matýsek (přísedící výboru).

24. ledna 1926: shromážděná valná hromada volila funkcionáře na následující volební období: Cyril Bala (předseda), Josef Šeděnka (místopředseda), Rudolf Kmoščák (náčelník), Tomáš Jastřinsky (místonáčelník), Jindřich Pinkova (jednatel), Josef Novák (místojednatel), Jan Gavlas (pokladník), Rudolf Gavlas, Jindřich Sekora, Vlasta Šeděnková, František Staněk a Bohumil Pěknica (členové výborů), Diergas František, Václav Kotton (náhradníci), Max Peterek a Emanuel Špaček (revizoři účtů).

11. března 1928: sešla se valná hromada, tentokrát v hostinci pana Havránka. Z roku 1927 se nám nedochovaly žádné záznamy o činnosti spolku. Naskýtá se otázka proč? Zajímavé je také to, že spolková místnost se přenesla ze Šeděnkova hostince k Havránkovi. Výsledky voleb: Cyril Bala (předseda), Rudolf Kmoščák (náčelník), Jaroslav Gšventner (jednatel), Jan Gavlas (pokladník), Emanuel Špaček (hospodář), Hynek Spurný, František Stařinský, Rudolf Pavlas, Rudolf Nykl, František Žitník, Valerie Špačková (členové výborů), Josef Novák a Jindřich Pinkava (revizoři účtů). Jak vidno, ve výsledcích voleb se nám objevuje druhá žena.

Ostravští cyklisté na dnešní ulici 29. dubna v Moravské Ostravě. Foto: soukromý archiv Tomáše Březíka, nedatováno.

Ostravští cyklisté na dnešní ulici 29. dubna v Moravské Ostravě. Foto: soukromý archiv Tomáše Březíka, nedatováno.

O dalších osudech klubu v letech 1929 – 1931 nemáme zpráv. Pravděpodobně došlo k jeho stagnaci. Až 9. února 1931 Klub českých cyklistů Zábřeh n. O. píše Policejnímu ředitelství v Moravské Ostravě dopis, v němž oznamuje, že 19. února 1931 se bude v hostinci Josefa Šeděnky o 19. hodině odbývat valná hromada s následujícím programem:

  1. zahájení
  2. čtení zápisu poslední valné hromady
  3. zprávy funkcionářů
  4. návrh na rozpuštění klubu
  5. volné návrhy
  6. zakončení

Valná hromada se shromáždila. Jednatel Gšventner po obšírné debatě podal návrh na rozejití se klubu pro ,,naprostou linkavost, nečinnost a nezájem členstva o klub“. Přítomní návrh jednohlasně odsouhlasili.

V březnu 1931 přišlo spolku předvolání k Policejnímu ředitelství v Moravské Ostravě ve spolkové záležitosti. 17. března 1931 se dostavil na ředitelství poslední zvolený předseda, Cyril Bala. Na základě jeho výpovědi byl sepsán protokol. Z něho se dozvídáme, že poslední valné hromady se zúčastnilo pouze 7 členů spolku. Je také zdůrazněno, že celkový počet členů činil pouhých 9 osob, což vypovídá o neochotě spolčování v klubu.

Při svém rozejití vlastnil spolek v hotovosti 763 Kč 34 h. Ve stanovách spolku se ve 23. bodě hovořilo o tom, že zbylé jmění má být použito ve prospěch národa českého. A tak se skutečně stalo. Valnou hromadou bylo usneseno, že 200Kč bude darováno hasičskému sboru v Zábřehu n. O. , 200Kč radě starších náboženské obce církve československé v Zábřehu n. O., 200 Kč tělocvičné jednotě Sokol v Zábřehu n. O, 100 Kč DTJ v Zábřehu n. O. a 100 Kč spolku České srdce v Zábřehu n. O. Zbylých 63 Kč a 34 hal. bylo ponecháno u posledního pokladníka, Jana Gavlase. Suma měla být použita pro účely zaplacení výloh souvisejících se zánikem klubu, např. pro uvedení inzerátu o zániku klubu v Úředním listě. Zbylý hotovostní obnos měl být darován dobrovolným hasičům v Zábřehu n. O. Jednatelská a pokladní kniha, stejně jako spolkové razítko, bylo uschováno u Cyrila Bala, posledního předsedy. Mělo tomu tak být do konce roku 1931, po této lhůtě již Bala nezodpovídal za zmíněné předměty. Kde skončili, to už se patrně nikdy nedovíme. Úřední list Zemského úřadu v Brně dne 21. dubna 1931 mimo jiné oznámil:

Rozejití se spolku.

Klub českých cyklistů v Zábřehu n./O. se rozešel.

 

V květnu 1931 byl klub vymazán ze spolkového rejstříku.

Závěrem

Dlouhých 21 let trvala historie zábřežského klubu cyklistů. Předválečný rozmach byl opětovně rozvinut až po roce 1921, kdy do klubu vstoupilo více členů, včetně žen. Důležitou součástí spolku byla rodina Šeděnkova, z níž se aktivně zapojovalo do činnosti klubu několik členů. Jak je patrno z výsledků voleb, našli se i tací, kteří se v klubu organizovali téměř po jeho celé na dvě desítky let trvající dějiny. ,,Domovským“ hostincem spolku byl hostinec Josefa Šeděnky, který se nacházel u křižovatky dnešních zábřežských ulic U Hrůbků a Jandova. Po roce 1909 se stal nájemce hostince, který patřil Občanské záložně a pro Zábřeh nad Odrou, strojník Vítkovických železáren, Josef Šeděnka, který se v klubu cyklistů také angažoval. Od roku 1912 hostinec vlastnil. S koncem 20. let opadlo počáteční nadšení členů klubu a nakonec se roku 1931 klub dobrovolně rozpustil.

Petr Přendík

[1] utržený papír

Zdroje:

ZAO. Fond Policejní ředitelství v Moravské Ostravě, kart. 1054, sig. 786/1.

soukromý archiv autora

soukromý archiv Tomáše Březíka

BARCUCH, Antonín – ROHLOVÁ, Eva: Místopis starého Zábřehu nad Odrou a Hulvák (pokračování). In Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, 25. Ostrava 2011, s. 346.

Sdílejte nás naShare on Facebook0Share on Google+0Tweet about this on Twitter

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *