Kino Luna: nejzdařilejší občanská stavba roku 1970

Zábřežské kino Luna vzniklo na konci 60. let v blízkosti plánované okružní třídy, která měla procházet rozsáhlým sídlištěm nazývaným ve své době jako Jižní město. V Zábřehu se nacházelo do té doby pouze staré kino Lípa, které začalo promítat filmy krátce před 1. světovou válkou. Po 2. světové válce působilo v sídlišti Stalingrad ještě kino Hutník (na dnešní Pavlovově ulici). Kulturní stánek tak byl žádoucím prvkem v nové zástavbě a měl doplnit stávající kina v Hrabůvce – staré kino Edison a moderní kino Vítek, které bylo umístěno v areálu vítkovického učiliště (v provozu od roku 1969).

Autorem návrhu objektu kina Luna byl Ing. arch. Bronisław Firla (*15. června 1924, Horní Suchá), na konstrukci se podílel Ing. Bohumil Kozlík a na interiéru Ing. arch. Václav Šafář. Prováděcí projekt byl zpracován v roce 1967 a jeho realizace probíhala v letech 1968–1970. Kino bylo uvedeno do provozu v roce 1970 a bylo vyhlášeno jako nejlepší realizace roku 1970 v oboru individuálních staveb občanské vybavenosti Stavoprojektu v Ostravě.

Podoba kina

Ze vstupní haly vybavené prokládací šatnou, umožňující jednosměrný plynulý provoz diváků, byl přístup do prodejny cukrovinek. Z foyer ve druhém podlaží byl možný vstup do sálu kina i do kavárny. Prodejna cukrovinek i kavárna měly ještě samostatné vstupy přímo zvenčí.

Řešení interiéru bylo zaměřeno na vytvoření prostředí shodného s funkcí i náplní jednotlivých prostorů a na zajištění normou předepsaných akustických podmínek v sále tak, aby pozornost diváků byla soustředěna pouze na promítaný obraz. Projekční plocha s rozměry 18 x 9 metrů se řadila k největším v Československu. Volby kvalitních obkladových materiálů, výrazně barevné řešení, jednoduché tvary nábytku s vhodně doplňujícími výtvarnými díly podpořily celkový architektonický dojem. Architektonické pojetí objektu bylo těsně spjato s jeho posláním. Z jednoduše členěné hmoty je vysunut sál kina, který svým dynamickým tvarem podtrhuje náplň objektu. Velmi výrazně působil kontrast zasklených ploch se stěnami obloženými břidlicí nebo omítkou.

Promítací blok byl navržen podle dobových požadavků kinotechniky, navíc byl vybaven nákladním výtahem pro přepravu filmových kotoučů. Regulace obrazu i zvuku probíhala z ovládací skříně, která byla umístěna přímo mezi sedadly v hledišti.

Před Lunou, 1976. Foto: AMO.

Před Lunou, 1976. Foto: AMO.

Umělecká výzdoba

Původně byla čelní stěna kina obložena vertikálně uspořádaným břidlicovým obkladem, v němž byla zasazena kovová plastika květu. Patrně již v 70. letech byla břidlicová fasáda nahrazena plechovým oplechováním, opět s vertikálním členěním. Tato fasáda zde vydržela až do roku 2014, kdy odstartovala rekonstrukce vnějšího pláště kina. Od té doby je fasáda pokryta obkladem z umělé hmoty střídající pouze černé a šedé pásy. Na levé straně objektu nad bočním schodištěm je dodnes umístěn reliéf Drahoslava Berana s názvem Čtyři medailony. Dílo je tvořeno polychromovaným železem a pochází z let 1968–1970.

V interiéru byla umístěna dekorativní stěna z kovu a skla Franciszka Świdera, dílo vzniklo v letech 1969–1970. Dále zde byla designově řešená osvětlovací tělesa z roku 1969, které navrhl Bronisław Liberda. Před vstupem do kina byla umístěna fontána s plastikou, která vznikla v letech 1970–1971. Autory návrhu byli Lumír Čmerda a Bronisław Firla. Plastika měla být původně poměděna, ale nakonec se přistoupilo k oplechování hliníkem. Plastika byla zrestaurována v roce 2015 a původní hliníkové oplechování bylo nahrazeno nerezem.

Původní řešení fasády, 70. léta. Foto: archiv autora.

Původní řešení fasády, 70. léta. Foto: archiv autora.

Rekonstrukce kina

Za podpory Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie a také Statutárního města Ostravy bylo Kino Luna v roce 2010 vybaveno kompletní technologií digitálního kina D-Cinema dle standardu DCI včetně vybavení pro 3D projekci a přímé přenosy. Souběžně byla zachována i stávající analogová projekce 35 mm filmového pásu.

Kino Luna, které je v současnosti začleněno v rámci Kulturního zařízení Ostrava-Jih, dnes nabízí zvukový systém Dolby Digital Surround Ex v plné verzi pro intenzivnější filmový zážitek, projekční digitální technologie ve formátu 2D a 3D. Projekční plocha promítaného obrazu má zachovanou původní velikost 18 x 9 m. Jsou zde akustické podhledy pro zlepšení zvuku při projekci, výborné ozvučení, osvětlení; kino nabízí též široké jeviště. Kapacita sálu činí 522 míst.

Kino se nacházelo donedávna v téměř původním stavu. Proto od roku 2013 začala jeho modernizace. Stará nevyhovující dřevěná sedadla nahradila moderní a pohodlnější na přelomu února a března 2013, úpravou prošly podlahy a osvětlení, nový vzhled dostala pokladna. Od listopadu 2013 do července 2014 probíhala rekonstrukce a zateplení fasády a části střechy. Za promítacím sálem byla vbudována prodejna obchodního řetězce Billa a objekt tak získal novou funkci. Od října 2014 do března 2015 byl rekonstruován foyer a samotné předsálí. V průběhu roku 2015 získal prostor před kinem zcela novou a zajímavou podobu. Vznikl zde mírně zvlněný povrch, který je pokryt červenou pryžovou vrstvou. V prostoru jsou umístěny tři vodní prvky, jeden využívá původního uměleckého díla. Jedná se o plastiku Lumíra Čmerdy a Bronisława Firly z počátku 70. let.

Dnes se kino řadí mezi nejnavštěvovanější kina v republice, pomineme-li multiplexy kin. Součástí kina je také kavárna Café Luna, která se nachází v levé části prvního patra objektu.

Petr Přendík

Zdroje:

Československý architekt, ročník 1970 a 1971

Archiv města Ostravy

Kronika obvodu 2016

 

 

Sdílejte nás naShare on Facebook388Share on Google+0Tweet about this on Twitter

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *