K minulosti a současnosti cyklistiky na Jihu (1): kola v éře spolků

Když bavorský baron a lesník Karl von Drais předvedl v roce 1817 na své manifestační jízdě světu svůj ,,rychlonohý stroj“, zdaleka netušil, že tím zahájil cyklistickou éru, která od té chvíle trvá více než dvě století.

Baron Drais sestrojil dřevěný bicykl, který fungoval na principu dětského odrážedla. Jeho Laufmachine (doslova běhací stroj) jel průměrnou rychlostí 15 km/h a ve své době patřil k nejrychlejším dopravním prostředkům. Na konci 60. let 19. století byl veřejnosti ve Francii představen první velociped (z francouzské vélocipède, tedy doslova stroj rychlonohý čili rychlonožka). Otec a syn Ernest a Piere Michaux tehdy zdokonalili původní draisinu připevněním klik s pedály na přední kolo, čímž se jezdec odpoutal nohama od země. Aby tyto bicykly mohly jezdit stále rychleji, bylo nutné zvětšovat průměr předního kola, čímž došlo k vytvoření vysokých kol, která pronikla hojně do českých zemí v 70. letech 19. století. V 80. letech se cyklistika rozmohla překvapivě i v méně příznivém terénu Jeseníků. Centrem cyklistiky na severní Moravě a ve Slezsku byla zprvu Opava, kterou však záhy nahradila Moravská Ostrava se svými dělnickými periferiemi. Mezitím skončila éra vysokých kol, která byla po roce 1888  (po patentování řetězu) ihned vytlačena tzv. bezpečníky, tedy nízkými a opravdu bezpečnějšími koly s rámy dnešního typu.

Ostrava centrem cyklistiky

Zpočátku se u nás cyklisté seskupovali ve velocipedistických spolcích. Vlastnictví jízdního kola patřilo k vyjádření společenského statutu vyšších vrstev. Nejstarším velocipedistickým spolkem na území dnešní Ostravy se stal Mährisch-Ostrauer Radfahrer Club (Cyklistický spolek Moravská Ostrava), který se ve městě ustavil v roce 1887. První český vlastenecký velocipedistický spolek vznikl až roku 1895 a nesl název Klub českých velocipedistů Blesk Moravská Ostrava. Od závěru 19. století vznikaly cyklistické spolky jako houby po dešti. Přítrž většině spolků učinila až 1. světová válka, která také způsobila zánik některých uskupení. Další ranou byla světová hospodářská krize, stejně jako 2. světová válka a situace po únoru 1948.

Kdy na Jihu šlápli do pedálů?

Kdy se na území současného obvodu Ostrava-Jih objevil první cyklista, to již patrně nikdo nezjistí. S jistotou však můžeme říct, že již v 90. letech 19. století se po hlavních silničních tepnách Zábřehu a Hrabůvky proháněli velocipedisté z okolních měst a obcí, kde již fungovaly velocipedistické spolky. Svědčí o tom také dochované pohlednice z této doby. Zejména od roku 1906 vznikaly jižním směrem podél rovinatých oblastí řek Odry a Ostravice nové spolky tohoto druhu. V roce 1909 byl založen v Hrabůvce Klub českých velocipedistů (KČV) Moravan v Hrabůvce u Vítkovic. Činnost klubu byla brzy přerušena 1. světovou válkou, v níž jeden člen zahynul a další se zapojili do bojů na straně československých legií ve Francii. Poválečná krize spolku nepřála, a tak až v roce 1921 se někdejší spolkaři rozhodli obnovit klubovou činnost. V roce 1924 si členové KČV Moravan odhlasovali podobu spolkového odznaku a vlajky. V 30. letech stál v čele klubu předseda Jan Nosek, který byl zároveň správcem Jubilejní kolonie. V roce 1932 se část členů Moravanu trhla a vytvořila nový spolek – Viktoria Hrabůvka. Světová hospodářská krize však zničila nejen nový, ale také původní spolek, který byl oficiálně rozpuštěn až roku 1937.

Původní odznak KČV Moravan Ostrava-Hrabůvka z roku 1924.
Původní odznak KČV Moravan Ostrava-Hrabůvka z roku 1924.
Plakát z pozůstalosti KČV Moravan, 1928.
Plakát z pozůstalosti KČV Moravan, 1928.

Také v Zábřehu vznikl roku 1910 Klub českých velocipedistů v Zábřehu nad Odrou, o jehož činnosti však nemám mnoho zpráv. Známe pouze výsledky voleb z valných hromad, které se odbývaly po celý čas v Šeděnkově hostinci (dnes u zastávky autobusů Pískové doly). Spolek vytvářel činnost do roku 1931, kdy se dobrovolně rozpustil pro ,,naprostou linkavost, nečinnost a nezájem členstva o klub“. V témže roce se ustavil německý Arbeiter Rad und Kraftfahrer Verein  ,,Solidarität“ (Dělnický cyklistický a motocyklistický spolek Solidárnost), jenž zanikl roku 1939.

Podoba spolkového razítka zábřežského Klubu českých cyklistů v Zábřehu nad Odrou, 20. léta 20. století.
Podoba spolkového razítka zábřežského Klubu českých cyklistů v Zábřehu nad Odrou, 20. léta 20. století.

Jediný cyklistický spolek ve Výškovicích s názvem Klub českých velocipedistů ve Výškovicích byl založen v roce 1912 a u jeho zrodu stál místní hostinský Jan Folta. Taky výškovičtí cyklisté přestali během 1. světové války vyvíjet činnost a obnovili ji až roku 1923. Ne však na dlouho, protože v roce 1931 klub ukončil svou činnost.

Odkaz k velocipédům

V roce 2019 se v Hrabůvce nově uskupil Klub českých velocipedistů Moravan Ostrava-Hrabůvka, který navázal na činnost klubu, který byl založen o 110 let dříve. Spolek byl založen za účelem naplňování společného zájmu, kterým je historická cyklistika. Členové odkazují také k řemeslu, umění našich předků, vlastenectví a tradici. Prohánějí se Ostravskem na kolech vyrobených do roku 1989. Činnost spolku můžete sledovat na Facebooku a jeho členy můžete potkat na řadě společenských a kulturních událostí. Třeba i s novou spolkovou vlajkou.

Petr Lexa Přendík

Obnovený Klub českých velocipedistů Moravan Ostrava-Hrabůvka, léto 2020.
Obnovený Klub českých velocipedistů Moravan Ostrava-Hrabůvka, léto 2020.
Sdílejte nás naShare on Facebook
Facebook
0Tweet about this on Twitter
Twitter

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *