Josef Chalupník, otec Zábřehu-Družstva

Josef Chalupník se narodil 9. května 1884 ve východních Čechách v Proseči nedaleko Chrudimi. Dětství neměl lehké, vyrůstal jako nemanželské dítě v péči své matky, služky v Proseči. Vyučil se slévačem a pracoval poté ve slévárnách ve Vysokém Mýtě a ve Vídni. Získal jen základní vzdělání, ale byl pilným samoukem a četbou se mu podařilo vzdělávací deficit vyrovnat. Ještě v mladém věku vstoupil do sociálně demokratické strany a začal pracovat v odborovém hnutí. Od roku 1912 byl tajemníkem kovodělníků v Praze.

Koncem roku 1914 narukoval do 1. světové války a 1. února 1915 byl přičleněn k 98. pěšímu pluku rakouské armády. V květnu téhož roku byl těžce zraněn a po čtyřměsíční léčbě byl uznán za vojensky neschopného, proto byl umístěn do slévárny Škodových závodů v Plzni. V roce 1917 byl z Plzně jako odborový vyslanec vyslán do Vítkovických železáren, kde začal působit jako odborový předák. Hájil pozice Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické.

Josef Chalupník

Josef Chalupník

Do komunální politiky vstoupil 29. prosince 1918 jako předseda vítkovické městské správní komise a vládní komisař, do vzniku Velké Ostravy v roce 1924 zde odvedl kus práce a Vítkovice si natolik oblíbil, že i mnohem později mu bylo zpola žertem, zpola vážně vyčítáno ,,že by prý tam nejraději přestěhoval i novou radnici, divadlo a jiné budovy z Moravské Ostravy“. Od roku 1924 byl ředitelem představenstva moravskoostravské spořitelny, filiálky ve Vítkovicích. Po volbách v roce 1924 zastával funkci moravskoostravského městského radního. Kromě činnosti v samosprávě byl od roku 1920 též poslancem Národního shromáždění za župu moravsko-slezskou, svůj mandát obnovil při volbách v roce 1925 a 1929.  Od roku 1935 byl senátorem Národního shromáždění až do zrušení Senátu v roce 1939, přičemž ještě v roce 1938 přešel do nové politické Národní strany práce. Mnohokrát hájil zájmy Ostravy a Ostravska.

Starostou Moravské Ostravy se stal roku 1935, kdy nahradil svého rezignujícího předchůdce a spolupracovníka Jana Prokeše. Za nebývalé podpory ostatních politických stran navázal na Prokešovu práci. Chalupníkovo funkční období bylo ukončeno předčasně událostí 14. března 1939, tedy německou okupací města. O dva dny později byl Chalupník sesazen z úřadu moravskoostravského starosty. 1. září 1939 byl zatčen a po dobu osmi týdnů vězněn, zatčení se opakovalo v červnu 1942, kdy byl uvězněn v olomouckém vězení po dobu sedmi týdnů. Během 2. světové války byl celkem třikrát zatčen a vězněn, což vedlo k podlomení jeho zdraví. Zemřel 20. prosince 1944 v Moravské Ostravě.

Zábřeh Družstvo

Pamětní deska odhalená v roce 1931 na náměstí Gen. Svobody.

Pamětní deska odhalená v roce 1931 na náměstí Gen. Svobody.

Mezi jednu z největších zásluh Josefa Chalupníka patřilo v roce 1921 založení Obecně prospěšného stavebního a bytového družstva ve Vítkovicích, které se zasloužilo o výstavbu vilové a zahradní čtvrti Zábřeh-Družstvo.

Družstvo si po svém vzniku v roce 1921 kladlo za cíl vyřešit neutěšenou bytovou otázku. Obyvatelé města a jeho okolí bydleli ve starých dělnických domech, řada domů byla poškozena obdobím 1. světové války – respektive nebyla poškozena válkou, ale neudržováním. Stavební průmysl se po válce nemohl vzchopit. Vítkovická správní komise sice vystavěla na tehdejší Zengrově ulici obytné domy, pro potřebný počet obyvatel však nepostačovaly. Stavební družstvo nenalezlo ve Vítkovicích vhodnou stavební plochu, a proto byly zakoupeny rozsáhlé pozemky na katastru Zábřehu, které byly odkoupeny od olomoucké kapituly a následně rozparcelovány. Družstvo zakoupilo dvanáct typů stavebních plánů rodinných domů a v roce 1922 začalo vyrůstat zahradní město s rodinnými domy. Do roku 1930 bylo do družstva zapojeno již 264 subjektů, ale stavěli zde i soukromníci. Největší stavební rozmach pak Zábřeh-Družstvo zažil ve 30. letech 20. století, kdy začaly kolem tehdejšího náměstí Svornosti vyrůstat též činžovní domy s velkými i skromnými byty. Dnes můžeme osadu Družstvo vymezit ulicemi Rodinná, Starobělská, Věšínova, Závodní a Moravská.

Zakladatele stavebního družstva a druhého starostu Moravské Ostravy dodnes připomíná v Družstvě název ulice a také pamětní deska umístěná na jednom z činžovních domů na náměstí Gen. Svobody.

Petr Přendík

 

 

 

Sdílejte nás naShare on Facebook44Share on Google+0Tweet about this on Twitter

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *