Z dějin Husova sboru v Hrabůvce

Nedaleko hasičské záchranné stanice na Hasičské ulici v Hrabůvce se nachází Husův sbor Církve československé husitské, který byl poprvé otevřen věřícím v roce 1934 a nedávno tak oslavil 80 let své existence. Přestože se jedná o nevelkou stavbu, v dějinách Hrabůvky a jejích občanů hrála především v období před druhou světovou válkou významnou úlohu.

Založení Církve československé

Konec první světové války a vznik samostatné Československé republiky s sebou přinesl obnovení snah některých duchovních o reformu české katolické církve, která byla v očích mnoha věřících spojena s politickým vlivem zaniklé habsburské monarchie, němectvím a konzervativismem.

Výstavba Husova sboru v roce 1934 (soukromá sbírka V. Šilera)

Výstavba Husova sboru v roce 1934 (soukromá sbírka V. Šilera)

Hned v prvním roce existence nového státu proto přednesla skupina reformně smýšlejících českých duchovních papeži požadavky, které se týkaly především zavedení českého jazyka do bohoslužeb, rozšíření spoluúčasti laiků na správě církve, zdobrovolnění celibátu a modernizaci vzdělávání kněží. Požadavky byly zamítnuty, což vedlo k rozhodnutí vytvořit národní Církev československou. Nová církev byla oficiálně uznána v roce 1920 a v průběhu 20. let do jejích řad přestoupilo přibližně 10 % katolických věřících. V řadě československých měst a vesnic začaly vznikat náboženské obce československé církve, které však neměly vlastní kostely a musely se scházet v provizorních prostorách. Brzy proto vznikla potřeba výstavby nových míst pro shromažďování – kostelů, které zpravidla dostávaly název Husův sbor.

Založení sboru v Hrabůvce

Nová československá církev si získala své přívržence také v Hrabůvce, kde byla náboženská obec založena již v dubnu 1921. Pro svá setkávání využívali věřící v prvních letech prostory místní obecné školy, ale jejich stálým přáním byla výstavba vlastního kostela. V roce 1929 byla proto zakoupena parcela nacházející se na okraji obce nedaleko okresní silnice spojující Hrabůvku se Zábřehem a Vítkovicemi. Na počátku června 1932 bylo získáno povolení stavebního úřadu ke stavbě nového kostela a začaly přípravné práce. Samotná výstavba probíhala především svépomocí farníků a byla zahájena v dubnu 1934. Během necelého půl roku byl Husův sbor dostavěn a 5. srpna 1934 slavnostně otevřen. Brzy se stal pro farníky důležitým místem jejich náboženského, ale také rodinného, občanského a společenského života. Konaly se zde bohoslužby, svatby, křtiny, pohřby, ale také koncerty a divadelní představení.

Husův sbor v roce 1934 (Soukromý archiv V. Šilera)

Husův sbor v roce 1934 (Soukromý archiv V. Šilera)

Součástí sboru byla také drobná přístavba, v jejímž přízemí se nacházel farní úřad a v patře byt kostelníka tvořený malým pokojem a kuchyní. Velikostně nevyhovující prostory fary a bytu, který využívali v pozdějších letech k bydlení také někteří z farářů, vedly k záměru Husův sbor přestavět a rozšířit. V roce 1941 zažádali farníci o povolení rozšířit přístavbu dále do farské zahrady a zvýšit ji o jedno patro, čímž by se rozšířily jak prostory úřadu, tak byt o novou ložnici a pokoj pro hosty. Do příprav však zasáhly okolnosti druhé světové války a stavba nebyla povolena. O její realizaci se farníci pokusili ještě v roce 1947, ale události února 1948 plány na výstavbu ukončily již definitivně.

Pěvecko-dramatický spolek Lumír

Husův sbor v roce 2014, kdy slavil 80 let své existence )Soukjromá sbírka T. Majliše)

Husův sbor v roce 2014, kdy slavil 80 let své existence (Soukromá sbírka T. Majliše)

Náboženská obec československé církve v Hrabůvce potřebovala již od počátku svého působení zajistit hudební doprovod církevních obřadů a kulturních akcí. Od roku 1922 se proto začali scházet uměnímilovní farníci, kteří společně secvičovali sborové zpěvy. Svou činnost tato skupina brzy rozšířila, takže začaly vznikat první veřejné koncerty, divadelní hry, promítání, přednášky a zábavy, kterých se účastnili nejen farníci, ale také široké hrabůvkovské obecenstvo. V roce 1926 členové založili spolek Lumír, který v následujících letech v Hrabůvce i mimo ni zorganizoval celou řadu kulturních představení. Členové Lumíru se scházeli v hostinci pana Mikesky, kde zároveň secvičovali svá představení, pro které vybudovali v sále hostince divadelní jeviště, údajně nejlepší v okolí.

Husův sbor po roce 1948

S nástupem komunistického režimu začala být činnost československé církve omezována, což vedlo v roce 1951 k rozpuštění spolku Lumír. Postupně se začal projevovat také úbytek věřících spojený se sekularizací obyvatelstva a přirozenou obměnou generací. Staří obyvatelé Hrabůvky postupně odcházeli a lidé, kteří se stěhovali do nově budovaných sídlišť, si již vztah k Husovu sboru nenašli. V dnešní době je tak sbor spíše svědkem zaniklých časů. Konají se zde však stále pravidelné bohoslužby, příležitostné koncerty, zahradní slavnosti nebo výstavy. Aktuální výstavu dobových fotografií z minulosti Husova sboru je možné navštívit každé pondělí od 16 do 17 hodin nebo po nedělních bohoslužbách.

Autor: Mgr. et Mgr. Tomáš Majliš

Zdroje:

Zemský archiv v Opavě. Fond: Policejní ředitelství Moravská Ostrava, Spolkové oddělení. Pěvecko-dramatický spolek Lumír v Hrabůvce. (sign. 54, karton č. 1126).

Obůrka, Antonín: Dějiny Hrabůvky. 2009.

Soukromý archiv V. Šilera

Sdílejte nás naShare on Facebook19Share on Google+0Tweet about this on Twitter

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *