Hostinec Rudolfa Šugara s kinem Láďa (později Lípa)

Mnozí z vás vzpomínají často na kino Lípa v Zábřehu. Promítalo se zde až do roku 1976. Ale abychom poznali historii nejen kina, ale i přilehlého hostince, musíme se vrátit na přelom 19. a 20. století.

mgikfbc8a

Šugarův hostinec na pohlednici, okolo roku 1910. Foto: archiv autora.

Tento příběh začal v letech 1899-1900. Tehdy si zámožný rolník Rudolf Šugar postavil na svých pozemcích u cesty vedoucí z Nové Vsi do Hrabůvky prostorný přízemní nárožní dům. Po dostavbě v něm roku 1900 zřídil hostinec. Šugar otevřel podnik s představou, že obyvatelům Zábřehu a též přespolním poskytne reprezentativní restauraci, v níž najdou dostatek pohodlí pro spolkové a společenské akce. Při hostinci stál prostorný sál o výměře 251 m2 s kůrem pro hudebníky nad jevištěm. Konaly se zde taneční zábavy, divadelní představení, koncerty, veřejná cvičení a shromáždění. Dvě zvláštní místnosti byly využívány ke schůzím, vzdělávání a zábavě nejen spolky a místními organizacemi politických stran, ale pořádaly se zde také soukromé akce a oslavy – zkrátka měl hostinec mnohostranné využití. Stal se jedním z center společenského života v tehdejším Zábřehu. Do karet mu hrála poloha při již zmíněné frekventované cestě. Kudy v těchto místech tehdy vedla? Představte si, že spojíte dnešní ústí Dolní ulice se Závodní ulici v místech u hotelu Clarion (dříve Atom). Do nálevny hostince Rudolfa Šugara se vcházelo nárožním vchodem. Čepovalo se tu oblíbené pivo z nedávno založeného Českého akciového pivovaru v Moravské Ostravě. Podniku se říkalo mezi lidem Šugarovec. Ale pojďme dále, než nám spadne pivní pěna.

V roce 1911 koupil Šugarův hostinec, k němuž patřila velká zahrada, František Kurfürst, do té doby nájemce Dělnického domu ve Vítkovicích, a Ladislav Šaman, jeden z představitelů sociální demokracie na Ostravsku. Hostinec se tak stal střediskem politického a společenského života zábřežských sociálně demokratických organizací. Začalo se mu říkat nově U Kurfürstů.

Ještě před 1. světovou válkou provedl Ladislav Šaman potřebné úpravy sálu a zřídil v něm nejstarší zábřežské kino (jednalo se o vůbec jedno z prvních kin na Ostravsku), jež po jeho smrti promítalo pod názvem Hvězda, později Šaman a od roku 1928 do roku 1948 Láďa. Ve 20. letech bylo označováno též jako kino Kurfürst. Jednalo se o zděné kino, zatímco jiná kina té doby byla stavěna z dřeva, jednalo se o jakési dřevěné boudy. První zpráva o kinu pochází z 6. dubna 1914, kdy se žáci zábřežské měšťanské školy zúčastnili představení filmu Život a umučení Kristovo. Biograf byl tehdy nazýván jako elektrické divadlo.

V počátečním období doprovázel němé filmy hrací stroj podobný orchestrionu, jehož hudba nebyla často v souladu s dějem. Stávalo se, že při smutné scéně ze stroje vycházela hudba veselá a naopak. Docházelo tak někdy ke komickým situacím. Po první světové válce se hudební přístroj, poháněný elektřinou, odstavil do kouta a film doprovázel živý smyčcový orchestr. Film se tak stal opravdovým zážitkem. V roce 1925 byl každý film navštěvován v průměru 380 osobami. Nejvíce diváku přicházelo na nedělní večerní představení. V roce 1926 získala kinematografickou licenci Dělnická tělocvičná jednota v Zábřehu nad Odrou. V sále bylo 409 míst, k nimž se mohlo přidat v případě potřeby okolo padesáti přístavků.

V květnu 1930 koupilo hostinec, kino a přilehlou zahradu družstvo Dělnický dům, stavební a spotřební družstvo v Zábřehu. Zakoupilo objekt za tehdejších 850 000 Kč, což byl nemalý finanční obnos. Dělnická tělocvičná jednota (DTJ) v 1. polovině 30. let přizpůsobila biograf k promítání zvukových filmů. Je třeba si uvědomit, že se tak dělo za nejhlubší hospodářské krize. Lidé pracovali zdarma, s ochotou, kterou byste dnes jen stěží našli. Zvuk tedy konečně dohnal obraz. V dobovém tisku a inzerci je kino označováno jako ,,nejoblíbenější lidové zvukové kino Láďa“. Připomeňme jen, že prvním velkým a dodnes známým zvukovým filmem byl C. a K. polní maršálek s Vlastou Burianem v hlavní úloze. Premiéra filmu v Československu se uskutečnila v říjnu 1930. Malou ukázku z filmu můžete zhlédnout např. zde: https://www.youtube.com/watch?v=eB9Ic5P6hFE

Vraťme se ale zpátky k hostinci. Od roku 1930 byla restaurace nazývána jako Dělnický dům a sloužila složkám sociálně demokratické dělnické strany. Zahrada byla vlastními silami přebudována pro potřeby DTJ. V zimě byla využívána jako kluziště.

Kino Lípa na snímku ze 70. let. Foto: Vladimír Michna.

Kino Lípa na snímku ze 70. let. Foto: Vladimír Michna.

Po 2. světové válce a změně politického režimu v roce 1948 se finanční situace družstva Dělnický dům zhoršila. Bylo proto sloučeno s Ústředním spotřebním a výrobním družstvem Budoucnost v Ostravě v roce 1952. Kino Láďa bylo od roku 1948 přejmenováno na kino Lípa. V roce 1961 v hostinci sídlila KSČ, odbočka Svazu protifašistických bojovníků Ostravě-Zábřehu, místní skupina Svazu čs. Invalidů a Občanský výbor.  V roce 1976 kino přestalo promítat v souvislosti s připravovanou demolicí. Hostinec s kinem musel ustoupit výstavbě Paláce kultury a sportu. Zanikl tak objekt, který byl jedním z největších společenských center Zábřehu 1. poloviny 20. století. Udělal však místo pro objekt nový, jenž je od 80. let jedním z hlavních kulturních a sportovních center nejen Ostravy, ale i České republiky.

Pohled do dnes již zaniklé ulice na místě pozdějšího Paláce kultury a sportu. Zcela vzadu obecná škola na nároží dnešních ulic Ruská a Dolní. Vpravo vpředu nároží Šugarova hostince. Snímek před 1976. Foto: Vladimír Michna.

Pohled do dnes již zaniklé ulice na místě pozdějšího Paláce kultury a sportu. Zcela vzadu obecná škola na nároží dnešních ulic Ruská a Dolní. Vpravo vpředu nároží Šugarova hostince. Snímek před 1976. Foto: Vladimír Michna.

Petr Přendík

mapka kino lipa

Zakreslení hostince (červeně) na dnešním mapovém podkladu. Použito mapy ze serveru mapy.cz.

 

 

Zdroje:

BARCUCH, Antonín – ROHLOVÁ, Eva: Místopis starého Zábřehu nad Odrou a Hulvák (pokračování). In Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, 25. Ostrava 2011, s. 366-368.

Kronika obce Zábřeh nad Odrou

 

Sdílejte nás naShare on Facebook45Share on Google+0Tweet about this on Twitter

One thought on “Hostinec Rudolfa Šugara s kinem Láďa (později Lípa)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *