O varhanách a varhanících v zábřežském kostele Navštívení Panny Marie

O zábřežském nebeském nástroji nemáme mnoho zpráv. Již snad po výstavbě kostela v roce 1811 byl chrám opatřen varhanami. Z poloviny 70. let 19. století se nám dochoval záznam prvního zábřežského faráře Josefa Bilčíka o tom, že v roce 1843 byl kůr kostela osazen novými varhanami v hodnotě 240 zl.  Máme tak nepřímo doloženy varhany starší. Mladší záznamy hovoří […]

čtěte dále »

Výškovice slaví 610 let

V roce 2018 si připomínáme 610 let od první zmínky o Výškovicích. Zamysleli jste se, z čeho pojmenování vsi vzešlo? První úvahy nás mohou přivést na myšlenku, že se oblast Výškovic nachází na kopci a tato poloha dala vsi jméno – ovšem staré Výškovice, jejichž pozůstatek se nám dochoval dodnes, byly umístěny v údolí poblíž řeky […]

čtěte dále »

Židovská komunita a modlitebna v Zábřehu nad Odrou

Moravská Ostrava, potažmo její okolí, náležela k oblastem, které ve středověku neměly žádné souvislejší židovské osídlení. Před obdobím josefínských reforem se zde objevuje jen několik náhodně se vyskytnuvších židů. Reformy Josefa II. neznamenaly plné zrovnoprávnění židovského obyvatelstva, ale položily k němu předpoklady, které se v průběhu 19. století dále rozšiřovaly s pomocí dalších zákonů a nařízení. Židé však v okolí […]

čtěte dále »

Emil Najzar: má 40. léta v Zábřehu

Odpoledne 28. listopadu 2017 jsem se sešel s panem Emilem Najzarem, který se narodil v září roku 1938 ve starém Zábřehu, kde žil až do poloviny 60. let. Spolu jsme zavzpomínali na 40. léta v Zábřehu – především na válečné události – ale třeba i na skautský oddíl. Pane Emile, jak vypadal Váš rodný dům? Stojí ještě? Můj […]

čtěte dále »

Osobnosti minulosti: Ladislav Šaman (1873–1924)

Ladislav Šaman se narodil 5. září 1873 v Knížkovicích u Zdic v Čechách. Po vychození školy se vyučil slévačem a následně byl zaměstnán v huti v blízkosti Berouna. Zde se zapojil do sociálního hnutí a zařadil se mezi nejčilejší pracovníky v kovodělnické organizaci i v politickém hnutí v rámci Československé sociální demokracie. V roce 1903 Ladislav Šaman přišel na Ostravsko a stal se […]

čtěte dále »

Oscheviův dopis o zábřežských z roku 1654

Zábřeh nad Odrou utrpěl obdobím třicetileté války, zejména jejím závěrem, kdy Zábřeh držel Mikuláš Felix Orlík z Laziska. Orlíkovi bylo zábřežské biskupské léno po válce odňato. Olomoucký biskup Leopold Vilém roku 1652 daroval Zábřeh olomoucké kapitule, která je spolu se Starou Bělou a Výškovicemi připojila ke svému petřvaldskému panství. Rok 1652 je tak významným zlomem v dějinách […]

čtěte dále »

Minulost a současnost zábřežského hřbitova

Nejstarší zábřežský hřbitov se rozkládal kolem dřevěného kostela svatého Marka, který bychom hledali v dnešním Mičanově sadu vedle současného kostela Navštívení Panny Marie. Můžeme předpokládat, že nejstarší zábřežský kostel vznikl po roce 1480, kdy byly jednotlivé části Zábřehu sloučeny Mikulášem Pelkou z Hořovic. O existenci zdejšího hřbitova máme nepřímou zmínku v dopise ostravského děkana Adama Hynka Oschevia z […]

čtěte dále »

Rudná ulice: spojnice mezi východem a západem Ostravy

Po 2. světové válce vznikala na území Ostravy nová sídliště, která vyrostla na původním okraji městského území, stranou historických komunikací. Historicky zásadní význam měla pro Ostravu silnice spojující Těšín s Opavou (dnes Opavská – 28. října). Spíše národohospodářsky důležitá byla silnice spojující Ostravu s Místkem a s Pobeskydím. Její význam vzrostl ve 30. letech 19. století, tedy po […]

čtěte dále »

Obchodní středisko Železňák (Hlubiňák)

Od roku 1960 probíhala na katastru Hrabůvky výstavba souborů panelového sídliště. Stavba obytných panelových domů v období socialismu patřila mezi hlavní priority státu. Občanská vybavenost však za bytovou výstavbou většinou zaostávala. Stejně tomu bylo i v Hrabůvce, která se rozrůstala ze staré obce v moderní sídliště. Scházela zde základní občanská vybavenost, která by odpovídala standardu doby a zejména neustále narůstajícímu počtu obyvatel. Situaci dokumentuje […]

čtěte dále »

Palác kultury a sportu Vítkovice

Roku 1975 bylo rozhodnuto, že se v Ostravě vybuduje moderní víceúčelová hala pro občany Ostravska, která by odpovídala evropským trendům. Hlavním iniciátorem haly byl generální ředitel VŽKG Rudolf Peška, kterému se podařilo získat pro odvážný projekt představitele ministerstva pro technický rozvoj. První závažnou otázkou bylo situování nové stavby. Nakonec byly vybrány parcely v městské části Zábřeh […]

čtěte dále »