Víte, jak získaly ulice Jubilejní kolonie svá pojmenování?

Jubilejní kolonii dnes vymezujeme na severu ulicí Edisonovou, na západě ulicí Dvouletky, na jihu ulicí Zlepšovatelů a na východní straně Závodní ulicí. Hlavní osu tvoří ulice Jubilejní, která prochází polouzavřenými bloky kolonie a kolem níž se nachází nejvýstavnější domy celé zástavby. Celkem prochází a ohraničuje kolonií deset ulic, které vznikaly zároveň s rozšiřováním sídliště v období let 1921–1950:

Dvouletky  

První část ulice vznikla při výstavbě Jubilejní kolonie v roce 1942, další pokračování vzniklo při výstavbě tzv. dvouletek (1946–1974) a proudovek (1951–1952). 

Vývoj pojmenování ulice: 

  • Šolínova –  pouze  prozatímní pojmenování. Josef Šolín (1841–1912), český matematik a inženýr, profesor pražské techniky. 
  • Dvouletky – od roku 1949 podle obytných domů pro zaměstnance VŽ na této ulici, vystavených v rámci plnění Dvouletého budovatelského programu (1947–1948). 

Edisonova 

Základ ulice tvořila polní cesta na severním okraji hrabůveckého pole náležejícího usedlosti č. p. 36. Při parcelaci vznikla roku 1910 ulice, jejíž pravá část byla zastavěna kolonií dělnických domků. Do roku 1930 byla druhá strana ulice vymezena domy Jubilejní kolonie. Zbylá část ulice byla vytyčena do první poloviny 50. let. 

Vývoj pojmenování ulice:  

  • Chýlkova kolonie – původní lidový název od roku 1910, podle blízkého hostince Františka Chýlka. 
  • Edisonova – od roku 1931, v letech 1940–1945 Edisongasse, pojmenována podle Thomase Alvy Edisona (1847–1931), amerického vynálezce, vynalezl např. fonograf (předchůdce gramofonu) či elektrickou žárovku.
  • Prostor Jubilejní kolonie v 1. polovině 20. let minulého století. Patrný je první polouzavřený blok nejstarších domů kolonie.

    Prostor Jubilejní kolonie v 1. polovině 20. let minulého století. Patrný je první polouzavřený blok nejstarších domů kolonie.

Heritesova 

Vývoj pojmenování ulice: 

  • Heritesova – od roku 1937, František Herites (1851–1929), český básník, redaktor a spisovatel, lékárník a revizor účtů. Jedním z jeho nejvýznamnějších děl je román Jan Přibyl situovaný na Opavsko a pojednávající o Češích podléhajících germanizaci. 
  • Obytná (Wohnhausgasse) – neutrální název ulice od roku 1940 odvozený dle charakteru uliční zástavby. 
  • Heritesova – obnovený název od roku 1945. 

Jubilejní  

Ulice vznikla na počátku 20. let, kdy probíhala I. fáze výstavby závodní kolonie Vítkovických železáren. Postupně byla od nynější Závodní ulice prodlužována, až se 28. prosince 1951 spojila s tehdejší ulicí Pionýrů, která vybíhala směrem od ulice Horní. Pro obě části je dodnes používán název odvozený od kolonie. 

Vývoj pojmenování ulice 

  • Závodní kolonie – neoficiální lidový název oblasti odvozený podle prvních domů kolonie VŽ.  
  • Jubilejní osada (pasáž) – ulice nazvána roku 1928 na počest stého výročí založení Vítkovických železáren v roce 1828. 
  • Sonnenscheinova pasáž – od roku 1931, Adolf Sonnenschein (1862–1939), v letech 1916–1932 generální ředitel Vítkovických železáren a obecní radní Vítkovic.  
  • Jubilejní osada (pasáž) – od roku 1932, viz výše, obnovení původního názvu (název Sonnenscheinova pasáž se patrně neujal). 
  • Jubilejní osada (Jubiläums Siedlung), název používaný v letech 1940–1945. 
  • Jubilejní – od roku 1945.

Letecká 

Ulice vznikla v roce 1927 při výstavbě II. etapy Jubilejní kolonie, kdy byl kvůli přepravě stavebního materiálu od Polanecké spojky vykoupen pruh pozemků vedoucí přes zahrady Zábřehu-Družstva. Původně měla ulice vést až k jižnímu okraji Hrabůvky, nakonec však končila do roku 1951 Jubilejní kolonií, od té doby byla prodloužena až k ulici Hasičské. 

Vývoj pojmenování ulice:   

  • Alexandrova – od roku 1937, Alexandr I. Karađorđević (1888–1934), král království Srbů, Chorvatů a Slovinců a Jugoslávie, sjednotitel země, oběť atentátu Ustašovců a německých tajných agentů ze dne 9. října 1934. 
  • Alexander Straße – pojmenování v letech 1940–1942. 
  • Letecká (Flieger Straße) – od roku 1943, pojmenována podle blízkého letiště, které zde fungovalo v letech 1936–1959. 
  • Letecká – od roku 1945.

Mládeže 

Ulice vznikla roku 1939, když byla zahájena výstavba III. etapy Jubilejní kolonie. Následně byla vymezena dalšími domy kolonie v letech 1941–1950. 

Vývoj pojmenování ulice: 

  • Mládeže – od roku 1950, obecné pojmenování podle pokrokového hnutí mládeže.
  • Plán ulic Jubilejní kolonie, 1943.

    Plán ulic Jubilejní kolonie, 1943.

Slezská 

Plán ulice vznikl roku 1926 během výstavby vítkovické dělnické kolonie. Zpočátku ulice existovala jen v oblasti Jubilejní kolonie. K Hasičské ulici byla prodloužena teprve roku 1950 a následně k ulici Provaznické. 

Vývoj pojmenování ulice: 

  • Gerstnerova – pojmenována od roku 1931, František Josef Gerstner (1756–1832), významný český matematik a fyzik, průkopník železnice a zakladatel polytechnického ústavu v Praze v roce 1806. 
  • Gerstnerova (Gerstnergasse– dvojjazyčné pojmenování v letech 1942–1945. 
  • Slezská – od roku 1945, podle Slezska, jedné ze tří historických českých zemí. Ulice částečně navazuje na Moravskou a Českou ulici. 

Velflíkova  

Krátká ulice vznikla při výstavbě závodní kolonie v letech 1926–1930. Teprve roku 1951 byla prodloužena k ulici Zlepšovatelů 

Vývoj pojmenování ulice:  

  • Velflíkova – od roku 1931, Albert Vojtěch Velflík (1856–1920), český inženýr, konstruktér mostů a vysokoškolský profesor inženýrského stavitelství. 
  • Mistrovská (Meistergasse) – v letech 1940–1945, podle nájemních bytů obývaných vedoucími dělníky VŽ. 
  • Velflíkova – obnoven původní název. 

Závodní  

Jedná se o prastarou cestu spojující Hrabůvku a Zábřeh, která se později stala okresní silnicí s povinnými příkopy a stromořadím. Od závěru 19. století bylo okolí silnice postupně zastavováno domy a definitivní podobu ulice získala v 60. letech 20. století. 

Vývoj pojmenování ulice:  

  • Zábřežská silnice – historické označení určeno směrem silnice. 
  • Kozinova – od roku 1931, Jan Sladký Kozina (1652–1695), vůdce chodského povstání na konci 17. století, popraven v Plzni. 
  • U Stadionu (Kampfbahn Straße) – od roku 1940 do roku 1945, podle městského sportovního stadionu (závodiště) z roku 1938 v její blízkosti. 
  • Závodní – od 2. října 1945 podle závodiště na nedalekém stadiónu. 
  • V roce 1992 bylo navrženo přejmenování na ulici Sokolská, to však připadlo do Moravské Ostravy. 

Zlepšovatelů 

Ulice vznikla mezi proudovkami a budovami učňovských domovů v poválečném období.

Vývoj pojmenování ulice: 

  • Proudovky – lidový název ulice podle způsobu výstavby zdejších bytových domů. 
  • Zlepšovatelů – od roku 1951, na počest zlepšovatelů a vynálezců, kteří svými nápady a návrhy zvýšili produktivitu práce. 

Petr Přendík

Sdílejte nás naShare on Facebook55Share on Google+0Tweet about this on Twitter

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *